Druhá tráva Roberta Křesťana slaví 25 let

Přečtěte si zajímavý rozhovor s Robertem Křesťanem o Poutnících, Druhé trávě, Americe a Nashvillu, o písních Boba Dylana… Rozhovor vyšel na serveru iDNES.cz.

Protože se tím nikde nechlubí, málokdo to ví. Ale skupina Druhá tráva, jež letos slaví 25 let od svého vzniku, je nepochybně nejznámější českou kapelou v USA. Má za sebou něco kolem třiceti turné po Spojených státech. Nejen za americkými zkušenostmi se ohlíží zpěvák Robert Křesťan.

Druhá tráva si k pětadvacetinám nadělila svoje vůbec první DVD. Byl to však vlastně jen souběh náhod, Robert Křesťan není typ na počítání uběhlých let. „Když se sešlo vydání DVD s výročím 25 let existence, vlastně mě to docela překvapilo,“ říká.

Zdroj: iDNES.cz – V Americe se nám nejlíp hraje v Texasu, říká Robert Křesťan

Příspěvek z rubriky Nezařazené | Označen jako , | 2 Responses

Ievan polkka

Znovu publikuji po letech Ievan polku, protože jsem našel krásný český text. Ievan polku teď rozhodně zařadím do repertoáru, ta jedna sloka a refrén ve finštině mě plně neuspokojuje a víc se nejsem schopen naučit, takže díky za češtinu a vtip. Ievan polkka, překlad Petr Pixy Staníček.

Pokud vám bude připadat, že jste tu už tento článek četli, máte pravdu. Během poslední školy hry na ukulele a uke-banjo mi Ondřej vytvořil tabulaturu, podle které si skladbu Ievan polkka můžete sami zahrát. A pokud se jí naučíte i zpívat, stanete se jistě vyhledávanou atrakcí. Tabulaturu připojuji pod článek.

Někdy mi něco udělá takovou radost, že se o ní prostě musím podělit, i když se to třeba úplně nevztahuje k tématu banjo. Ievan polkka je právě to něco a navíc lze poměrně snadno zahrát zřejmě na jakýkoliv hudební nástroj. Sehnal jsem na webu text, který vám zde oakordovaný prezentuji a vyhlašuji soutěž o největšího ugrofina (neboť Ievan polkka je zpívaná v nářečí Savo, což je dialekt kdesi ve východním Finsku).

 

Kdo z nás tuhle písničku první zazpívá (aspoň první sloku) a pochlubí se zvukovým souborem, získá nehynoucí obdiv, stejně jako ho získala dívka na druhém videu. Bavte se dobře!

[Emi]Nuapurista kuulu se polokan tahti
[D]jalakani pohjii [Emi]kutkutti.
Ievan äiti se tyttöösä vahti
vaan [D]kyllähän Ieva sen [Emi]jutkutti,
sillä [G]ei meitä silloin [D]kiellot haittaa
kun myö tanssimme [Emi]laiasta laitaan.
Salivili hipput [D]tupput täppyt
äppyt tipput [Emi]hilijalleen.

A ještě pro pořádek: Inspiraci jsem nalezl na latríně: La Trine: Salivili hiput tuput taput hapitiput hilijalé.

Ievan Polkka - noty a tabulatura

Příspěvek z rubriky Nezařazené | Označen jako , | 13 Responses

Zvláštní znamení touha

Odjakživa jsem jezdil ven. Tedy od šestnácti let. Prvně to bylo na Srbsko, kdy mi v noci vlezl do ucha škvor. Naposledy do Českého Středohoří, kdy jsem zažil zázrak v Sutomi a kdy jsme tam v hospodě vypili všechno pivo. V dobách své největší slávy jsem si balil každý druhý víkend. Teď se dostanu ven tak jednou za rok, zlenivěl jsem. Ale tu touhu po lesích a hvězdách a zamrzlých řekách a horách a podzimních jablkách a ohni v sobě mám pořád.

Proto jsem se zaradoval, když jsem se doslechl o seriálu České televize o trampingu Zvláštní znamení touha. Díky iVysílání jsem nemusel pravidelně vysedávat před televizí, ale podíval jsem se na všechny díly pěkně z postele v mobilu. A neodolal jsem a podíval se i na komentáře k seriálu. Velmi rozporuplné komentáře. Což chápu. Jsem rád, že tenhle projekt vznikl, rád jsem se na všechny díly kouknul, dozvěděl se spoustu nových informací, dostal chuť zase zabalit krámy a vyrazit ven.

Na druhou stranu se mi zdá, že celý seriál je hotový tak z poloviny. Kde jsme my mladí (i přes fakt, že je mi 43 let)? Kde jsou všichni ti čundráci, kteří nemají žádné osady? Kteří nejezdí pod střechu? Seriál je o našich otcích a dědech, ale to je jen část celé subkultury. Kde jsou ti s celtou a psem a kytarou a holkou a šátkem a touhou po lesích a hvězdách a zamrzlých řekách a horách a podzimních jablkách a ohni? Ti, co mají odpor i k celtě nad hlavou, natož k chatě, třebaže v osadě? Seriál končí záběrem na mladé, ale je to záběr na bývalé mladé, vypadá jako z dob, kdy mi bylo těch 16.

Na jednu stranu mě to opominutí mrzí. I přes fakt, že se ven dostanu tak zřídka, se počítám mezi skalní a lesní trampy. Byl jsem leckde a kolikrát ani nevěděl, co je to za místo. Byl jsem na osadě Ztracená naděje, našel jsem jí náhodou a poznal podle zvadla, které jsem našel kdysi doma na dně skříně – ono ZN postavené na hranu. Byl jsem další náhodou na výročním potlachu osady Utah. Náhodou jsem byl na Sluneční pasece Tábornické Unie… Osady jsou pro mne sice romantická místa, nicméně pořád jsou to chaty. Jak zpívá Kapitán Kid: Nežli v lese disponovat vilou…

Celta se mi rozpadla. Boty mám na nic. Ale obnovím oboje a v předjaří vyjedu. A slibuju si, že aspoň jednou za čtvrtletí. A vezmu s sebou svojí starší dceru. A všechny kamarády, co budou chtít. A banjolele. A vůbec. Třeba přibude i záznam do prastarého cancáku, který jsem si psal, pak přestal, pak znovu začal a opět přestal. Howgh!

Příspěvek z rubriky Nezařazené | Označen jako | Přidat komentář

Dvě videa z Chvatěrub

Aby toho nebylo málo, dostala se ke mně dvě videa z Chvatěrub. Kus zahajovací písně Jenoféfa od Kapitána Kida a kus Písničky Bída s nouzí od Greenhornů.

Příspěvek z rubriky Nezařazené | Označen jako , , | Přidat komentář

Chvatěrubské drnkačky

Haló, haló! Reportuji z Chvatěrubských brnkaček! V sobotu 21. listopadu proběhly už druhé Chvatěrubské brnkačky, setkání trampských skupin, nebo jak bych to měl nejlépe nazvat, z Kralup nad Vltavou a přilehlého okolí. Nevím, jak je to jinde, ale v Kralupech se hraje téměř v každé hospodě. V úterý U Václava, ve středu U Zeleného stromu, ve čtvrtek na Krétě. Hraje se v Chvatěrubech, hraje se v Máslovicích. Hraje se u nás doma, u sousedů, hraje se leckde.

Chvatěrubské brnkačky proběhly poprvé letos začátkem léta pod širým nebem. Vyjadřovaly naši radost z hraní a zpívání, radost ze setkávání se. Už v jejich průběhu byla vyslovena myšlenka na každoroční opakování, jenže naše radost je tak velká, že zahrát si spolu jednou ročně je málo. Budiž tedy Chvatěrubské brnkačky letní a zimní.

O letních brnkačkách jsem nepsal, ani nevím proč, nejspíš z vrozené lenosti. Teď to ale napravuji a aspoň letmé informace: Z malé lokální akcičky se stala celkem masová akce, kde vystoupilo osm skupin, každá zhruba po hodině. Chvatěrubské brnkačky, Hoši od Ropné řeky, Kovošrot, Kralupští draci, Mira band, Kvas Band, Máslovické drnkačky a Žíznivé kytary.

Písničky se hrály všelijaké, převážně trampská klasika, od prastarých, přes hodně staré, staré a došlo i na ne tak staré. Od prvorepublikových až po sedmdesátá léta. Hospoda hučela lidmi, kradly se cedulky s rezervací, vypil se všechen Jameson. Hrál jsem s Draky třetí v pořadí a bylo to fajn – shlížet z pódia na ty lidi dole. Jo, líbilo se mi to. Potěšení trochu kazila elektrika, která už byla v tomhle počtu hostů nezbytná a se kterou vůbec neumím a ani nechci. Nazvučení mi přišlo velmi nešťastné, přebasováno, slovům nebylo rozumět, ale nakonec čert to vem, hlavně že se hrálo.

Fotky zatím nemám, jen tu jednu jedinou, kde v samém centru vidíte aktivované moje banjolele. Těším se na další Chvatěrubské drnkačky, jednak si zahraju před publikem a jednak bude začínat léto!

Ještě zmínka v Kralupském zpravodaji o letních Chvatěrubských brnkačkách: Chvatěrubské brnkačky – festival dobré muziky.

Příspěvek z rubriky Nezařazené | Označen jako , | 1 Response

Akordy pro barytonové ukulele v xls

Trochu jsem si pohrál s Excelem a vytvořil jsem soubor základních akordů pro barytonové ukulele – baritone-uke-chords.xls. Neměl jsem k tomu žádný vážný důvod s výjimkou toho, že občas potřebuji do svého zpěvníku, který si vytvářím ve formátech epub a mobi, vložit obrázek nějakého akordu a z Excelu se mi dělají nejlépe printscreeny. Věřím, že leckdo, kdo na ukulele začíná, tuhle pomůcku ocení.

Příspěvek z rubriky Nezařazené | Označen jako , , | Komentáře uzavřeny

Stará slepice / Cluck Old Hen

S novým nástrojem nová písnička. Vymyslel a zapsal jsem tabulaturu písničky Stará slepice (Cluck Old Hen) pro clawhammer. Tabulatura je pro barytonové ukulele. Ano, je mi jasné, že je to úroveň beginners a že zcela jistě tabulatura obsahuje formální chyby, nicméně zahrát podle ní dokážu a musím říct, že se mi doprovod líbí. Tabulatura je pro ladění s vysokým d, tedy EHGd. Čtvrtý takt partu A i B se hraje pomocí double thumbing, což mi dělá velké problémy, ale pro clawhammer je to nezbytná technika.

Česká verze písně Cluck Old Hen se jmenuje Stará slepice a je od kapely Rakovnickej potok (odtud jsem převzal text a akordy). Písnička mě nesmírně baví, obzvlášť konec, kdy se rytmus zrychlí. Úplně vidím tu nebohou slepici, jak s vyděšeným kvokáním utíká sem a tam ve snaze zachránit si život před pekáčem! Originál pochází nejspíš z Apalačských hor, americká lidová.

V tabulatuře je slovo chlapi s měkkým i. Je to schválně, abyste věděli. Text je od Rakovnického potoka – použil jsem tedy místní dialekt, když jde o lidovou píseň :)

Stará slepice / Cluck Old Hen

Stará slepice / Cluck Old Hen

 

A nakonec několik verzí Staré slepice. Na prvním místě Rising Appalachia, jejichž CD Filthy Dirty South vám prostřednictvím Amazonu nabízím. Pokud umíte obejít Amazon tak, aby si myslel, že jste v U.S.A, můžete ušetřit a koupit si Filthy Dirty South jako mp3, abyste něco ušetřili. Jejich podání mě naprosto uchvátilo:

Na druhém místě Eric Muller, clawhammer banjo:

Nebo Bert Jansch s kytarou (Bert Jansch: L.A. Turnaround):

A konečně Rakovnickej potok. Všimněte si růžového pána v popředí. Domnívám se, že video bylo vytvořeno pouze a jedině kvůli němu:

Příspěvek z rubriky Nezařazené | Označen jako , , , | 1 Response

Uke-banjo s rezonátorem

Nastal čas na změnu. Téměř na den přesně od doby, kdy jsem si svoje uke-banjo přivezl domů, po sedmi letech, dostal můj nástroj k narozeninám dvě vylepšení (vlastně tři). V první řadě je to rezonátor. Takový ten cajk, který zabraňuje zvuku, aby šel z open back banja do mého pajšlu, a který naopak zajišťuje, aby se tón odrazil od rezonátoru a vystřelil mezi posluchače. Ano, moje banjolele je nyní hlasité, což znamená, že jsem se přestal stydět hrát na veřejnosti.

Uke je nejen hlasité, ale také veliké. Už o mně nikdo nemůže říkat: „To je ten s tím malým… nástrojem!“ Je tak veliké, že se mi nevejde do futrálu a díky tomu mě čeká další výdaj. Ovšem uke je současně také těžké, téměř dvojnásobně, musím si nějak vypolstrovat popruh, než mi uřízne hlavu.

Druhé vylepšení je nová blána, Remo Renaissance. Jak píše sám výrobce: „Blána Remo Renaissance je oblíbená díky svému teplému tónu, rezonanci a dozvuku.“ S tím se nedá než souhlasit. Původně jsem měl na nástroji blánu z vozembouchu! A nápis Made in U.S.A. se na banju vyjímá. Blána je mírně průhledná, což vzhledu nástroje také velmi přidává. A nesmím zapomenout na opěrku! To je třetí novinka.

Nezbývá mi, než poděkovat výrobci, jímž je Čapek Bluegrass & Jazz Instruments – banja a mandolíny. Rosťa Čapek svoji práci víc než umí a velmi dobře se s ním povídá, respektive poslouchá, protože našinec se ke slovu nedostane. Přijedete si k němu nechat seřídit drnčící struník a odvážíte si nový nástroj i s futrálem, tři náhradní blány a kabelku z vepřovice!

Takže paráda! Při tréninku stylu hraní clawhammer je sebemenší drnknutí na strunu slyšitelné a výrazné, těší mě každá minuta hraní. Pravda je, že rodinu to těší méně a mám za úkol vymyslet, jak ztišit své uke-banjo! (Koloběh života).

Příspěvek z rubriky Nezařazené | Označen jako , , | 1 Response

Nehrát, jen se dívat!

Nechme chvíli sluchu a věnujme se potěšení ze zrakového vjemu, ano? Zda je to Shady Grove, Lou nebo Nelly Bly se můžeme pouze dohadovat. Ale… ono je to asi jedno, že?

ukulele_gal

Příspěvek z rubriky Nezařazené | Označen jako , | Komentáře uzavřeny

Co má společného Johnny Depp a uke-banjo?

Tak se mi zdá, že se chystá film. Pokud ano, mohla by to být pro všechny milovníky ukulele pecka, neboť to vypadá, jakoby snad měl Johnny Depp hrát George Formbyho. Prosakují totiž informace, že se Depp učí hrát na uke-banjo formby-style. Vlastně o tom nic jiného nevím, než co se píše v článku Johnny Depp Preps for George Formby Role by Learning the Ukulele Banjo, ale to nejspíš k domněnce stačí.

Příspěvek z rubriky Nezařazené | Označen jako , , , | Přidat komentář