Rubriky
- Uke-banjo
- Banjo obecně
- Banjo akce
- Škola na ukulele banjo
- George Formby
- Heligonka
- Podcast
- Videocast
- Akordy na uke-banjo
- Uke-banjo Fórum
- Banjo odkazy
Archiv
- květen 2008
- duben 2008
- březen 2008
- únor 2008
- leden 2008
- prosinec 2007
- listopad 2007
- říjen 2007
- září 2007
- srpen 2007
- červenec 2007
- červen 2007
- květen 2007
- duben 2007
- březen 2007
- únor 2007
Odkazy
- Čapek Instruments
Výrobce uke-banjo - Kapitán Kid
Trampský písničkář a spisovatel - Country Home
Old-time music - Countryon
Vše, co potřebujete k muzice - Hillbilly Music
Hillbilly & Czech Music Festival - Rakovnickej Potok
Old Time Music - Melody Makers
Swing meziválečných let - Country Folk zpěvník
Online zpěvník pro PDA - Harmonika a banjo
Co je to a jak se hraje clawhammer. - Ondřej Šárek
Skladatel a ukulelista - Písně Ivana Mládka
Jaro na Aljašce 2
Není to tak dávno, co jsem tu publikoval svůj pokus o tabulaturu k písničce Jaro na Aljašce. Ondřej mě několikrát upozornil na formální chyby v notovém zápisu, bohužel ale nejsem sto ty černé mršky poskládat tak, aby byly správně. Nikdy jsem jim nehověl a teď, na stará kolena, už se to nejspíš nenaučím. Holt takovej malej českej Paul McCartney :o)
Ozval se mi ale František, a poslal notový zápis, podle kterého hraje Jaro na Aljašce on. Přikládám ještě zápis tabulatury pro Power Tab Editor: Jaro na Aljašce.ptb.
Jaro na Aljašce
Tak si vám tak jednou sedím se svým uke-banjo, a najednou si brnkám celkem zdařilý doprovod k písničce od KTO Jaro na Aljašce. A tak mě napadlo pokusit se zvítězit nad notami, které nikdy nebyly, nejsou a nejspíš ani nebudou mým přítelem, a doprovod zapsat. Použil jsem k tomu program Power Tab Editor, celkem intuitivní a navíc freeware. A vás, kteří se v tom vyznáte, bych chtěl poprosit o kritiku, případně o opravu tabulatury tak, aby byla správně. A buďte shovívaví, je to můj první pokus. Díky.
Pro snadnější práci s tabulaturou si můžete stáhnout zdrojový soubor pro Power Tab Editor Jaro-na-Aljasce.ptb nebo zvuk ve formátu midi Jaro-na-Aljasce.mid.
Kidova škola hry na banjolele
Nejdřív jsem si postěžoval: Zjistil jsem to asi před 14 dny (že Kid už na webu nemá školu hry) a musím říct, že to nahlodalo mou víru v internet jako v médium, kde stačí odkazovat, nikoliv kopírovat texty. Časem se totiž stane, že ten či onen text zmizí v propadlišti a pak – smůla. Nebýt Kidova textu o uke-banjo, tak:
1) nikdy uke-banjo nebudu mít
2) Rosťa Čapek nevydělá
3) nebude existovat tenhle web
Je to škoda.
Potom mi napsal Kiki: Nejsem nostalgický, ale říkám si, že by Tě možná potěšil text kvůli kterému, jak ses zmiňoval, to všechno okolo uke začalo. U mě také, i když jsem asi před 2 lety Kidovi napsal zda svou školu z Western Worldu (o které jsem vždy jen slyšel) náhodou nevydá knižně. Teď jsem text našel...
Pak jsem napsal já Kapitánu Kidovi: Milý Kide, onehdy jsem na Tvém webu hledal onu školu hry na uke-banjo, díky které jsem se k tomuto nástroji dostal. Bohužel už ji na webu nemáš. Proto jsem Tě chtěl požádat, zda bych jí mohl vyvěsit pro ostatní u sebe. Třeba někomu pomůže tak, jako mně. Na vysvětlenou, mám jí uloženou jako pdf. Kdyby to šlo, byl bych moc rád. Měj se dobře. Patrik
Následně mi Kid odpověděl: Ale jo, klidně to tam dej. Ono je to tak trochu pro blbý, ale když to někdo nezná vůbec, snad mu to pomůže... Kid
A tak je to tady: Škola hry na uke-banjo od Kapitána Kida (PDF, 357 kB). Děkuji všem zúčastněným.
Ukulele chord finder
Šikovná věc pro všechny, kteří si chtějí naladit svoje ukulele nebo uke-banjo a hlavně naučit se všechny možné akordy v polohách. Ukulele chord finder (ZIP, 612 kB). Děkuji za něj Honzovi.
Po rozbalení zipu dostanete soubor chordfinder.exe, který spustíte. V pravém dolním rohu si vyberete druh ladění vašeho ukulele. Klinutím na jednotlivé píšťaly ladičky vám zvolené tóny zazní, snadno podle nich můžete naladit.
Na hmatníku ukulele se vám zeleně zobrazí základní akordy, které vyberete na tlačítkách pod nástrojem. Opakovaným kliknutím na zvolený akord (nebo na ikonu ruky) se bude akord po hmatníku posouvat do všech možných poloh. Kliknutím na trsátko akord přehrajete.
O hledání tajemného nástroje
Vyprávění Kapitána Kida o jeho cestě za uke-banjo: "Když jsem ve válečných i poválečných letech bydlíval ve Strašnicích, přesněji řečeno na Skalce, chodívali jsme v neděli do kina ABC, případně do Vesny. V bývalém ABC je dneska nějaká herna a ve Vesně nic, neboť místo staré secesní budovy s restaurací v přízemí a kinem v poschodí tam stojí cosi zcela jiného, mnohem ohavnějšího a hlavně mnohem méně sloužícího veřejnosti. Někdy v roce 1946 jsme s partou ze Skalky podnikli výpravu do kina (my ovšem říkali do bijáku) ABC na film, který měl být anglickou veselohrou a jmenoval se "Já nic, já muzikant". Neměl jsem tušení, jak ten film ovlivní můj další život!
Samozřejmě to úzce souvisí se vztahem mé generace k muzice. Tak jako dnes se rozjívení postpuberťáci (to neznamená pubertální listonoše, nýbrž puberťáky, kteří už dle věku i vlastního přesvědčení jaksi puberťáky nejsou, leč přesto v nich z puberty ještě mnoho zůstalo) věnují podivnému poskakování a cukání rameny za podivné hudby nehudby (nevím, jestli se nemýlím soudě tak jen dle televizních reklam), zkoušeli jsme my šlapat zelí v rytmech, kterým se říkalo holanďan, a to samozřejmě na hudbu, které jsme souhrnně říkali jazz, ačkoli to snad všechno jazz nebyl. Ten anglický film nás pochopitelně zaujal, neboť jsme si od něj slibovali nevšední jazzové zážitky. Onen hudební styl jsme vlastně začali řádně vnímat těsně po válce, jako by byl něco zcela nového; před válkou jsme poslouchali leda maminčiny národní písničky, během války u nás kulturträgři jazz zakazovali a teprve s koncem války jsme se dostali ke starým deskám Osvobozeného divadla, které před námi dlouhá léta rodičové schovávali. Přesto ale (dovolím si parafrázi na předmluvu W+V ke Slaměnému klobouku) do nás jazz či swing vklouzl, když jsme byli počati..."
Celé vyprávění najdete na serveru Folktime.
Chystaná škola hry na ukulele
V nejbližší době vyjde v nakladatelství G+W Škola hry na ukulele. Vím to už od léta od Ondřeje, který je (domnívám se) také jejím autorem. Nyní má škola za sebou první korekturu, neměli bychom tedy čekat příliš dlouho. Učebnice se bude prodávat v kamenných obchodech, v hudebninách. Doufám, že půjdou všechny postupy aplikovat i na uke-banjo.
Otázkou je, kde na to všechno najdu čas – chystám se totiž také nechat si konečně opravit svou stařičkou a poničenou heligonku.
Nové struny na ukulele Mahalo
Včera z Anglie dorazily nové struny na Andulčino ukulele Mahalo. Aquila Nylgut Ukulele Strings – Soprano. A zdá se mi, že všechny problémy vyplývající z toho, že ukulele Mahalo neladí jsou pryč. Výměna strun za Aquila strings pomohla. Stály mě £6.81, což při současném kurzu není nic hrozného. S Andulkou začínáme trénovat koledu Pásli ovce valaši, akord C a velmi ošizený G7 už zvládne (jakž takž). A má motivaci zahrát pod stromečkem Ježíškovi.
The Ukulele Shop
V článku Ukulele k narozeninám jsem si postěžoval na problémy s naladěním ukulele Mahalo. Dostalo se mi několik rad, jak se vypořádat s touto vadou, všechny rady znamenaly mechanický zásah do nástroje. A to se mi moc nechce, proto jsem ještě nic z toho neudělal. Až mi v komentářích pod článkem Online ukulele tuner poradil ukulelator, ať koupím nové struny. A hned i kde a jaké. A tak jsem to právě udělal.
A díky tomu vás mohu seznámit s e-shopem The Ukulele Shop. E-shop je velmi přehledný, má zajímavé a levné zboží, spoustu typů ukulele, futrály, ladičky, struny... Ceny a poštovné velmi rozumné. Rozhodně se tam podívejte.
Svatý Václave
Máme dnes svátek patrona České země. Svatý Václav mě vždycky fascinoval, mám doma celkem dost knih o počátcích Českého státu. Kdybych se mohl vrátit zpět, bylo by to do desátého století. Dokonce jsem se i kdysi snažil o jakési pseudoliterární dílko, které ovšem zůstalo nedokončené. Kdyby vás někoho zajímalo, dá se přečíst na webu Vulpes Caerulea. Ondřej nám připravil k naučení svatováclavský chorál z 13. století Svatý Václave. Zní velmi středověce.
Ukulele k narozeninám
Tak je to za námi. Andulce byly v neděli čtyři roky – je to už velká slečna. A velké slečny by měly dostávat i něco jiného, než jen panenky a pohádkové knížky, ve kterých jsou pokaždé ty samé příběhy, jen převyprávěné někým jiným. V Andulce lze už nyní rozpoznat jisté vlohy, řekl bych, že je muzikální. Navíc mi dost často brnká na banjo, ani kytara jí není cizí. Čímž mi brnká také na nervy. I slovo dalo slovo a Andulka dostala svůj první hudební nástroj – ukulele Mahalo. Přecijen jsou jí teprve čtyři roky, levnější ukulele jsem nikde nesehnal.
Hned, jak jsem ukulele Mahalo naladil, věděl jsem, že je něco špatně. Jen jsem nevěděl co. Ukrutně mě tahalo za uši, při ladění bylo všechno v pořádku, při hraní ne. Až mi v komentářích pod článkem Online ukulele tuner otevřel Pavel oči. Až si vyšetřím chvíli, budu se muset Andulčinu ukulele podívat na zoubek. Tedy na ořech.
Ale zpět k narozeninám. Druhý den, když už Andulka zvládala celou škálu C akordů (C, C7 a C6), zeptal jsem se nenápadně:
"Pověz mi, Andulko, z jakého dárku máš největší radost?"
Byl to dost velký risk, protože všechny tety a babičky pořídily Andulce vysněné panenky Barbie.
"Víš co, taťko? Nejlepší je to uku-LELE!"
Div jsem nezaslzel. Teď jen Andulce hraní a především učení neznechutit. Zatím nemá moc trpělivosti. Ale šance na úspěch tu je, vždyť třeba takový Jake Shimabukuro dostal své první ukulele ke čtvrtým narozeninám!
Online ukulele tuner
Někdy v únoru sem tu uveřejnil odkaz na Online Baritone Ukulele Tuner. A protože doba pokročila, moje Andulka bude mít v neděli čtvrté narozeniny, tak proto vedle mne teď leží zbrusu nové ukulele, maličké, tak akorát pro čtyřleté dítě, které se vám sápe po kytaře a banju, kdykoliv hrajete. Z toho důvodu sem vkládám další odkaz, tantokrát ale ne pro barytonové, nýbrž sopránové ukulele: Online Ukulele Tuner. Už tu malou blechu ladím deset minut, nové nylonové struny se zatím pořád fest povolují. Doufám, že v té záplavě panenek a knížek, které dostane Andulka od ostatního příbuzenstva, ukulele zaujme. Konec konců na oslavě bude i návštěva z Karibiku, třeba zažijeme zajímavé session.
Píseň proti trampingu
Čím déle na uke-banjo hraju, tím se mi zdá zřejmější, že Kapitán Kid napsal většinu svých písniček právě pro tento hudební nástroj. Všechno, co se pokouším hrát, ať už jsou to Greenhorns nebo třeba Jiří Suchý, všechno jsou to takové obyčejné brnkačky. Um-ca um-ca um-ca. Ale Kidovy písničky, to je něco úplně jiného. Tam si dokážu odvodit jakýs takýs doprovod, který ve mně lehce evokuje originál. A to mě nesmírně těší, obzvlášť proto, že moje hra na ukulele banjo je ryze amatérská.
Jedna z písniček Kapitána Kida, která se mi líbí a navíc mi jde slušně zahrát, je Píseň proti trampingu. Čím jsem starší, tím víc se s ní ztotožňuji. O víkendu jsem zapsal hmaty (akordy) tak, jak je hraji a jak se mi zdá, že se dají poslouchat.
Banjo Gang - Speleoswing
Díky Dickovi vám mohu částečně zprostředkovat písničku o jeskyňáři Danovi od skupiny Banjo Gang. Jde o úchvatný Speleoswing od Václava Novotného z Banjo Gangu. Za hudbu může Benny Goodman, originál se jmenuje China Boy. Na YouTube jsou na klíčová slova China Boy a Benny Goodman dvě videa. Trochu to při případném učení pomůže, ovšem Speleoswing jsem slyšel jen jednou a takový sluchař nejsem, abych v tom swingovém reji pochytil hlavní melodii, na kterou bych napasoval slova Václava Novotného. Poněkud lépe jsem na tom s videem Dutch Swing College Band.
Speleoswing
Jeskyňářko dávej pozor dobrý,
do propasti nelez nikdy sama,
dole na dně možná jednou potkáš
jeskyňáře Dana.
Tenhle Dan má velký břicho,
který neměl, když tam vlez
Dole snědl kilo špeku,
ztloustnul a už nevylez.
Jeskyňářko dávej pozor dobrý,
dole pořád čeká ještě sám,
když tam vlezeš, budeš to mít blbý
takhle štíhlou nenechá tě Dan.
Když má kytarista roupy
Díky Exodovi tu mohu prezentovat další barytonové ukulele banjo a dalšího výrobce. Takže slovo předávám Exodovi:
Jde o naprosto jednoduchý 8" nástroj, s kytarovými mechanikami a toneringem z trubky. Nevím, jaké je dřevo, ani jak je udělaný korpus, blána je Remo 8", imitace kůže. Nechal jsem si barytonové uke-banjo postavit co nejjednodušší a nejlevnější, a to z mnoha důvodů: Je to nástroj na vandr, do hospody, na hraní u ohně a také takový, aby se co nejlépe nosil. Proto jsem si taky na něj ušil pouzdro s očky pro přichycení na kletr, vyložené karimatkovinou.
Jsem klavírista a samouk kytarista (Kpt. Kid, Ryvolové, swing originelní i ten ze Štatlu) a pod vlivem Kida, Banjo-Gangu a jiných banjo bandů jsem se rozhodl zkusit ještě něco jiného. Bohužel cena "něčeho jiného" u renomovaných výrobců byla mimo mých možností, a tak jsem začal pátrat po webových stránkách a diskusích. Našel jsem jakousi diskusi bluegrassových banjistů na BlueGrass.cz. Tam se objevilo jméno pana Ulmy z Lipníku nad Bečvou. Po nějakém telefonátu jsem se u něj zastavil, vybaven fotkami z webu a rozměry, které jsem vytahal přes telefon z Kida a ze Švorcáka.
Nakonec jsme se domluvili – on něco takového ještě nikdy nedělal (normálně vyrábí bluegrassové pětky, tenory a mandolíny), ale vzal to jako hec – no a já jsem na něj nespěchal. Proto je to taky totální prototyp, různě ohýbané háčky, upravovaný struník snad z tenora či čeho, ale hraje to, a pro mne docela uspokojivě. Jsem si jist, že někteří odborníci z BlueGrass.cz, kteří ladí blány a sami si odlévají toneringy, by zvraceli, ale moje muzikantské okolí to bere docela dobře. Samozřejmě, že taky laboruju se strunama (a taky s trsátkama, mimochodem, protože hrát prsty se asi už nenaučím).
Pan Ulma Milan
Smetanova 1373
Lipník nad Bečvou
E-mailem jsem s ním nekomunikoval, ale mám adresu: UlmaM [zavináč] seznam.cz. Telefon mám na mobil, ale nechci jej bez jeho souhlasu zveřejňovat. Pro upřesnění, kdyby jej někdo hledal – bydlí v ulici, kterou se jede z Lipníka směrem na Helfštýn, v tomto směru na pravé straně. A nakonec ceno tohoto konkrétního modelu: pod sedm tisíc.
Jak cvičit rytmus
Víte, mám opravdu radost, když něco funguje tak, jak jsem si představoval. Jedna z věcí, které právě tak fungují, je web Uke-banjo. Nejen, že mi od vás chodí vzkazy s odkazy ne weby týkající se hry na ukulele nebo uke-banjo, nejen že mi chodí pochvaly a poděkování (což mě navýsost těší), neřku-li sem tam nabídka na společné hraní (což mě těší neméně), ale občas dostanu i námět na článek. Už podruhé se ozval Ondra, tentokrát je článek ze šuplíku: Udělej si sám a měl by nám pomoci s cvičením rytmu. Takže předávám slovo Ondřejovi:
"Jak si vytvořit cvičítko pro pravou ruku: Když jsem četl o tom, jak občas někdo z vás cvičí rytmus pravé ruky tím, že brnká po břichu nebo po prstech levé ruky, uvědomil jsem si, že jsem to také tak dělal. Ovšem jen do té doby, než jsem si vytvořil cvičítko. Chtěl jsem cvičit doprovodný rytmus nebo banjové rolly nebo travis picking při dívání se na televizi, nebo při jízdě autobusem. Vzpomněl jsem si, že něco podobného jsem viděl u kytaristů hrající klasickou hudbu. Ze dřeva jsem cvičítko nechtěl dělat, takže jsem koupil obrubu od vypínače (nebo jak se to jmenuje:-) a změřil si, jak daleko jsou od sebe struny na ukulele (pozor nejdou rovnoběžně). Natáhl jsem staré nylonové struny a začal cvičit."
Nevím jak vy, ale já to zkusím. Moje cvičítko bude dřevěné, neb se rád vrtám ve dřevě a nesnáším plasty. A navíc – nemusí se to tlumit ručníkem :o)
Ivan Mládek - Linda
Stávají se na tom světě podivné věci. Kupříkladu změna mého vztahu k některým muzikantům. Takový Ivan Mládek. Nikdy jsem ho extra nemusel, i když dixieland se mi odjakživa líbil. Nevím proč to tak bylo, možná za to mohly jeho televizní estrády, těžko říct. Nicméně v okamžiku, kdy jsem si pořídil uke-banjo se něco zlomilo. Dneska Mládka poslouchám a dokonce vyhledávám jeho desky. Jedna jeho písnička mi vpravdě učarovala. Je to Linda s pusou od marmelády. Hraju jí pořád dokola a jestli se tu někdy objeví můj audiozáznam, bude to nejspíš právě Linda. Rychlá a lehká dixielandová písnička jako stvořená pro ukulele banjo. Nejvíc mě fascinuje ten přechod F-Fdim-Gmoll-C7 mezi druhým a třetím veršem. Aby mě sousedi nezabili, vycpal jsem si celý korpus froté ručníkem a jedu Lindu dokola a dokola.
Jak se na banjo učíte?
Díky svému vlézavému pocitu, že na uke-banjo nic neumím, jsem vytvořil novou anketu. Kdybyste měli pocit, že v ní nějaká položka chybí, neváhejte a dejte mi, prosím, vědět do komentářů, přidám ji. V anketě lze zatrhnout více možností. Výsledek ankety mě celkem dost zajímá. Z předchozí jsem se dozvěděl pouze to, co asi každý ví: nejoblíbenější je v Čechách pětistrunné banjo. Tato nová anketa je ale jiná, ukáže, jak přistupujete k učení, což je každého osobní záležitost.
Nic neumím
Hned, jak skončila Benefice Rosti Čapka, začal jsem mít schizofrenní pocity. Ten první mě hnal domů a nutil mě se v půl druhé ráno začít učit na uke-banjo, protože jsem viděl, jak se na to dá umět, když se to umí. Druhý pocit, naprosto opačný, mě nutil uvažovat o tom, zda vůbec ještě někdy to svoje barytonové ukulele banjo vyndám z futrálu a zahraju na něj, protože jsem viděl, že takhle hrát se nikdy nedokážu sám naučit.
Učení bez učitele. Učení bez znalosti not. Učení pouhým odposlechem. Co asi mohu odposlechnout a jak dobře, když i k ladění potřebuju ladičku? Uke-banjo mám od února. Teď se chýlí ke konci květen a já pořád nic neumím. Vůbec nic. A bohužel jsem celkem perfekcionalista, takže mi to vadí...
Premiéra na uke banjo
Čarodějnice jsou za námi a s nimi i moje premiéra před známým i neznámým publikem. Premiéru jsem neměl jen já, se mnou samozřejmě i moje uke-banjo. Když jsem se dostavil na zahrádku s futrálem přes rameno, již tak dost podroušená společnost vypukla v jásot: "Kytara! Přinesl kytaru!" Ale spletli se, protože kytara by se do futrálu na ukulele banjo vešla jedině za předpokladu, že by byla skládací. A to není.
Vybalil jsem banjo do nepřátelského chladu a neméně nepřátelské vlhkosti a očekával změny v tenzi. "Tý jo," šeptalo se kolem mne, "von má banjo!" Víte, dělalo mi to fakt dobře :o) Uchopil jsem trsátko a někdo vypnul rádio. Zřejmě netušili, že přichází první fáze, řekl bych rituál. Ladění. Po ladění nastalo dolaďování a spolustolovníci začali být nedočkaví jako děti u štědrovečerní večeře. Oni totiž netušili, že mám uke-banjo teprve dva měsíce, takže produkce bude podle toho vypadat. Ale což, jejich rozlišovací schopnost byla již stejně otupělá požitým alkoholem, což jsem si uvědomil a odložil ladičku.
A nasadil jsem hned jednu ze dvou bomb, prastarou písničku Marta. A zrovna, když jsem se dostal k poslední sloce...
"Hele, kolik tě ten prcek stál?"
Otočil jsem se k tazateli a plynule spustil třetí sloku: "Zeptejte se Marty..." A byl jsem definitivně jejich. Martu jsem za večer zopakoval ještě několikrát, ladit ani dolaďovat jsem v té noční zimě kupodivu téměř nemusel. Pilo se, zpívalo, dobře nám bylo. Zlatý banjo.
Fotografie nejkrásnějších uke-banjo
Další z vás mi poslal materiál, který si nemohu nechat pro sebe. Odkaz Ukulele banjos vede na server Banjo World, kde si můžete prohlédnout všechny možné i nemožné typy ukulele banjo. Stojí za prohlédnutí, tak nádherné kousky jsem v životě neviděl. Téměř mám chuť stát se bohatým sběratelem a každé to staré a krásné uke-banjo si pořídit.
Je až neuvěřitelné, kolik variací na jeden hudební nástroj je možné vyrobit. Krásná a ohmataná banja, vykládaná perletí nebo malovaná svým majitelem, ze všech je cítit nostalgie doby minulé. Mám takové věci rád.
Dovolenka
A mám ji podepsanou, dovolenku. Druhý květnový týden se blíží rychleji, než je mi milé. Sice se stejně rychle blíží i dovolená, nicméně také tak rychle ta dovolená uteče (jsem poněkud nasáklý pesimismem, musím s tím něco udělat).
Týden v Krkonoších. Týden, kdy moje uke-banjo nestihne vychladnout, kdy kytara Kukri J. Mrkvičky Etalona Sepštáka Lapače dětí (a snad i Honzova) bude v permanenci a harmonika a kazoo zvlhnou slinami. Jak já se na to těším, to si ani nedovedete představit. Snad bude i mandolína, pokud Kukri nafoukne kufr. Jak nás znám, budeme s nástroji řádit noc co noc, až bude v okolí opadávat jehličí, možná se i vyvrátí nějaký ten strom. A vznikne spousta videa, máte se na co těšit, protože TO jste ještě neviděli :o)
Moje uke-banjo
Konečně mám pro ty zvědavější z vás obrázky svého uke-banjo. Dnes svítilo sluníčko, takže jsem si sedl na balkon a chvíli si jen tak pro radost brnkal další dvě písničky, které se pro ukulele banjo hodí a navíc mi docela jdou. První z nich je Aljaška od skupiny Mustangové, druhou má na svědomí Kapitán Kid a jmenuje se Zrezavělý ostruhy. Tedy doufám, že jsem na tom balkóně hrál potichu a pro potěchu sebe a ne sousedů a půl vsi okolo.
No a jak tam s tím svým banjo tak sedím a hřejeme se na sluníčku, ejhle, napadlo mě konečně pořídit nějaké obrázky. A tady jsou.
 |  |  |
Kapitán Kid: Dávno již
Úplnou náhodou jsem včera zašel do obchodu Levné knihy a na co hned nepadlo mé bystré oko? Na regál, ve kterém byla vyrovnaná CD s výrazným nadpisem Country music. A jak tak to moje oko na ten regál padlo, zakutálelo se k rohu a opřelo se o cédéčko s nápisem Kapitán Kid: Dávno již. Neváhal jsem a cédéčko za mrzkých 49 korun koupil, vždyť sehnat dneska Kida je nadlidský výkon. A navíc je CD s bonusem v podobě not, akordů a textů k písním: "Dávno již", "Tvé modré oči", "Opilý koráb", "Sing, Sing", "Píseň zapadáku" a "O marné touze." Jde o velmi staré trampské písničky, z 50. let. V Kulturním magazLínu jsem našel rozhovor, kde se Kapitán Kid o CD Dávno již zmiňuje. Kousíček ocituji, zbytek si přečtěte v článku Kapitán Kid – mistr mnoha uměleckých řemesel.
"[...] John Zrzek. Text napsal Jaroslav Jan Paulík, a to nebylo žádný vořezko. Renomovaný autor. Autentický text jsem našel v sešitkové edici z 20. let Nové trampské písně klubu Kapitán Flint. [...] V notách nikdy nevyšel, ale vypátrali jsme klavírní výtah LO-NAH. Jistě, je možné, že už ti trampští autoři ji nezachytili přesně. Nebyly tehdy magnetofony, třeba neuměli na klavír. To už nikdo nezjistí. Ale my prostě našli původní melodii a Karel Tampier je velice inteligentní hudebník, takže se snažil z klavírního výtahu, který se vlastně dělal tak, aby co nejvíc z původní aranže orchestru zůstalo zachováno, odvodit party jednotlivých nástrojů. Myslím, že se mu to povedlo docela dobře. Byl bych rád, kdyby se našli lidé, kteří by to použili jako studijní materiál. Proto i u nové desky bude dost obsáhlý booklet. [...]"
Dvanáctistrunná kytara z Ruska
V neděli přijel Kukri J. Mrkvička na naší již pravidelnou sehrávku. Jeho kytara nebyla jeho, nýbrž tatínkova, pocházela z Ruska a navíc byla dvanáctistrunná, takže sousedy jsme potěšili zase o něco víc než obvykle. O té kytaře musím napsat trochu víc – v životě jsem takovou věc neviděl.
Krk je široký jako prkýnko na maso, navíc je vysoký tak, že přímo nutí hráče, aby měl levou ruku k hraní akordů správně postavenou. Jinak není šance dosáhnout na struny A a E. Krk je spojen s tělem nějakým podivným obrovským šroubem. Kytara je větší než lecjaké dobro a její hmotnost je nezanedbatelná. Zřejmě v Rusku slouží také jako tělocvičné nářadí. Uvnitř těla má nalepenou zažloutlou cedulku: Гитара – сделано в СССР. Mrkvičkův táta zasadil kytaře do hlavy americký dolar, což se krásně doplňuje s již zmíněnou cedulkou a ukazuje to na jakýsi zvrácený druh humoru, či předlistopadový protest. Dá se říct, že se Mrkvičkův táta vlastně účastnil skrytého odboje, když znehodnotil výrobek ruských soudruhů symbolem americko-sionistických imperialistů.
Ovšem nesmím zapomenout tuhle ruskou věc také pochválit. Ta kytara je neskutečně měkká. Už moje španělka je měkká, což teprve uke-banjo s nylonovými strunami. A přestože mám prsty zhýčkané nylonem, neměl jsem problém na tu dvanáctku hrát. Zvuk byl mohutný a plný, krásně by doplňoval zpěv Alexandrovců. Ale už kvůli sousedům doufám, že si příště Mrkvička přinese zase svoje staré dobré jambo.
Transcribe!
Dlouho jsem nevěděl, jak se na ukulele banjo učit. Kde okoukat nebo oposlouchat rytmus a tak. Nějaké video se dá najít na YouTube například na klíčová slova Formby Ukulele Banjo, ale není to nic moc. Video je špatné, zvuk se rozchází s obrazem a rytmus je tak rychlý, že se stejně nedá postřehnout. Až mi kdosi poradil dokonalý program Transcribe!. Že nevíte, co tenhle software umí? V krátkosti představím.
Transcribe! dokáže jednu úžasnou věc. Zpomalí jakýkoliv zvukový soubor o tolik procent, o kolik potřebujete, abyste odposlouchali rytmus nebo třeba sólo, které v té rychlosti nedokážete postřehnout. Samozřejmě výšky tónů se zpomalení nedotkne. Můžete si zpomalit třeba mp3 soubor nebo i audio CD. A jakmile vám hraje George Formby o 50% pomaleji, zjistíte, že to vlastně není tak složité, jak se na první poslech zdá. Jediné mínus programu Transcribe! je fakt, že se jedná o 30 denní shareware. Cena se pohybuje kolem 38 Euro. No, rozhodně Transcribe! alespoň vyzkoušejte. 30 dní je dost na to, abyste se s vaším uke-banjo o něco víc spřátelili.
Další rozšíření repertoáru
Můj repertoár písniček pro uke-banjo se opět rozrostl. Ne dramaticky, pouhé tři písničky. Dvě z nich má na svědomí muzikant a spisovatel Kapitán Kid. Mám doma starou kazetu, ještě z dob hluboké totality (aspoň myslím). Jmenuje se No to se ví a už sotva hraje. Hned na první poslech jsem si Kidovy písničky zamiloval a pásek točil pořád dokola. Dva nejoblíbenější šlágry jsou Jmelí a Chajda halabala sroubená. Včera jsem je poprvé zahrál na své ukulele banjo a řeknu vám – vůbec to nebylo špatné. Dokonce jsem se zmohl i na nějakou tu parádičku, kterou má Kapitán Kid na té kazetě. Pravda – tempo bylo velmi pomalé, ale nešť. Pokud se se mnou kvůli banju žena nerozvede a dítě nezapudí, budu cvičit a cvičit, až... No, to se ještě uvidí. Poslední písnička, kterou jsem si zařadil do zpěvníku s nálepkou banjo, je Panenka od Roberta Křesťana. Víte proč: Pam pam pam padadadadam, pam pam pam padadadadadam, pam pam pam padadadadam padadadadadadam! :o)
Jaké struny na ukulele banjo
Rosťa Čapek mi vysvětlil dva způsoby ladění a použití strun na barytonové ukulele banjo. Pořád jsem ale nebyl tak nějak vnitřně spokojen a přemýšlel, jak to udělat, abych spokojený byl. Až mi poradil Martin Škrobák ze skupiny Banjo Gang. Dnes vám představím pět způsobů použití strun, aby vaše uke-banjo mělo ten nejlepší zvuk.
Klasické ladění – Jak prosté. Zakoupíte struny pro barytonové ukulele a ty použijete. Jsou to E-H-G-D a jsou nylonové.
Čapkovo ladění – Název jsem si vymyslel, protože mi tento způsob použití strun doporučil Rosťa Čapek. Koupíte sadu strun pro barytonové ukulele a použijete z nich struny E-H-G. Dál si opatříte struny pro standardní ukulele a z nic vezmete pouze strunu D1. Tu naladíte oproti klasickému ladění o oktávu výš.
Byl jsem zvědavý, a tak jsem svou D1 z Čapkova ladění vyměnil za D Klasického ladění. A vůbec se mi výsledný zvuk nelíbil. Banjo jakoby drnčelo, hrálo moc hluboko a nevýrazně. Rychle jsem vrátil strunu D1. Oba dva způsoby, Klasické i Čapkovo, využívají nylonové struny. A to je jádro pudla. Struny jsou celkem volné, stačí tedy, abyste strunu stiskli o trochu víc a hned banjo o čtvrt tónu neladí. Stačí, abyste se stisknutou strunou nepatrně sklouzli a je půltón v luftě. Zavolal jsem na doporučení Rosti Čapka Martinu Škrobákovi a od něj získal tři další způsoby ladění.
Způsob GGDG – Pořídíte si nylonové struny na španělku. Třikrát G a jedno D a natáhnete je namísto E-H-G-D1 takto: G-G-D-G. No a struny přešponujete, aby výsledek zněl jako E-H-G-D1. Martin Škrobák má tento způsob vyzkoušený na ukulele. Banjo bude tvrdší, ale bude ladit.
Způsob kytara – kov – Koupíte si struny na kytaru a místo standardních strun na barytonové uke-banjo E-H-G-D1 natáhnete a naladíte kytarové struny 0.17 – 0.21 – 0.28 – 0.22. Nevýhodou je, že kromě struny 0.17 jsou všechny ovinuté, tedy vlastně už basové, banjo prý nehezky bručí, je nevýrazné a tvrdé, protože struny jsou hodně našponované.
Sopránový způsob – takto má své ukulele banjo naladěné Martin Škrobák z Banjo Gang a také třeba František Turek z KTO. Opatřete si kytarové struny 0.12 – 0.16 – 0.24 – 0.13 a nalaďte je, jako byste měli sopránové uke-banjo a ne barytonové, tedy A-E-C-G. Výsledný zvuk je prý jasný a zvonivý a banjo se mezi doprovodnými nástroji neztrácí, naopak vyniká. Nevýhoda je, že musíte v hlavě transponovat akordy o pět polí.
Myslím si, že víc už se asi vymyslet nedá. Vyzkoušel jsem Klasický a Čapkův způsob, za chvíli si jdu pro struny na GGDG způsob a možná vyzkouším poslední variantu – Sopránový způsob. A samozřejmě dám vědět, jak jsem dopadl.
Kapitán Kid a jeho zpěvníky
Ze statistik vidím, že se ke mně dostává docela dost návštěvníků na heslo Kapitán Kid zpěvníky. Chápu, co vás trápí, trápí mě to samé. Obrátil jsem se s dotazem přímo na Kapitána Kida a zde je jeho odpověď:
"Je mi líto, tyhle zpěvníky jsou dávno rozebrané. Na CD ale budou k jednadvaceti natočeným písničkám i texty s akordy. Postupně by se měly objevit i na dalších třech CD, tj. celkem 84 písniček. Kapitán Kid."
Takže trochu reklamy, protože Kapitán Kid a jeho písničky za to rozhodně stojí. Dá li pámbu a motyka spustí, mohlo by být v létě hotové CD Tempo di kůň. Osobně ho už mám objednané a těším se na něj. Jednak kvůli samotným Kidovým písničkám, jednak kvůli spolupráci Kapitána Kida s Martinem Škrobákem ze skupiny Banjo Gang, který na uke-banjo exceluje. Závěr: Kupte si CD Tempo di kůň a budete mít i zpěvník.
Výběr písniček pro uke-banjo
Abych si ukulele banjo osahal, musel jsem probrat své zpěvníky a najít písničky, které mi pro začátečnické hraní vyhovují. Všechny jsou v dur, tempo pomalé nebo střední, téměř žádné akordy v moll, jednoduchá melodie. Úplně první je Nelly Bly. Kdo jí zná ví, že tohle je ta pravá banjo vyřvávačka. Kdo jí nezná, ať si jí poslechne. Další v řadě je písnička Ó Zuzano od Rangers. Podobný gard jako Nelly Bly. Co tu máme dále? Bída s nouzí od Greenhorns. Pěkně pomalá a krásná melodie. Michal Tučný a jeho Michalův song, kde si dostatečně vyhraju s rytmem. No a konečně poslední je tradicionál Montgomery, na němž se učím současně s rytmem hrát i základní melodickou linku. A abych nezapomněl: Géza Včelička a jeho Máňa. Podle mne také jako stvořená pro banjo, zní s ním výrazně syrověji než s kytarou. A navíc si u ní procvičím A moll, H7 a různé hmaty pro D moll. A to vydržím točit pořád dokola...
Jak se učím na uke-banjo
Řeknu to rovnou – jde to. Ovšem musel jsem pár věcí během toho týdne, co uke-banjo mám, pochopit. Myslel jsem si, že ukulele banjo je stejné jako kytara. Že budu používat stejné akordy a zbytek půjde sám. Přecijen na kytaru hraju už nějakých patnáct let. Když jsem pak svoje zbrusu nové banjo v dílně Rosti Čapka vzal do rukou a poprvé rozezněl struny, upřímně jsem se zděsil. Proboha, co jsem to zase provedl? Vždyť na to vůbec nejde hrát! Ale obavy byly zasunuty do podvědomí a převládlo těšení.
První den byl krutý. Starosti mi dělal hlavně hmatník, který má, světe div se, oproti kytaře pouze čtyři struny. Je tedy významně užší (obzvlášť ve srovnání s mou španělkou). Patnáct let cvičení kytarových akordů udělalo své a já se neustále dokola snažil tisknout šest strun.
Ukulele banjo je nástroj malý, menzuru (vzdálenost ořechu od kobylky) má 44 centimetrů. Takže i vzdálenost pražců od sebe je významně kratší než u kytary. Prsty jsem tedy neustále tísnil na prostoru o třetinu menším. Nešlo to.
Druhý den byl o poznání lepší. Nové akordové hmaty pro uke-banjo se mi pomalu ukládaly v hlavě a ruka si zvykala na úzký hmatník. Začal mě trápit rytmus. Tak nějak cítím, že při hře na banjolele má prim pravá ruka, levá jen sem tam stiskne nebo pustí nějakou strunu navíc. Pouštěl jsem si ukázky z filmů George Formbyho na Youtube a chtěl zaplakat. To prostě není možné stihnout.
Třetí den, kdy jsem už jakž takž používal akordy a pár nejjednodušších rytmů, mi začaly vadit nylonové struny. Když jsem se do nich opřel trochu víc, vyskakovalo mi D z kobylky a navíc je velmi tiché, skoro bych řekl němé. Ani E, které se snažím používat na doprovodnou melodii, v nylonu není moc slyšet. Jaký kov místo nylonu natáhnout jsem ale zatím nezjistil, a tak si zvykám.
Dneska mám za sebou týden hraní na ukulele banjo. Problémy, které jsem pociťoval v začátku, se tak nějak vyřešily, dokonce se cítím na to, šoupnout sem pomalu nějakou ukázku doprovodu, třeba Montgomery, kde celkem obstojně stíhám do rytmu přidat i základní melodii na strunu E. Ale ještě to chvíli vydržím a potrénuju.
Zahrajte si na uke-banjo Beatles
Čirou náhodou jsem dnes padl na web Ukulele Beatles Fun!. Vřele ho doporučuji všem, kterým učarovalo standardní nebo barytonové ukulele, potažmo ukulele banjo. Ukulele Beatles Fun! obsahuje 64 písniček od Beatles, které se po spuštění začnou přehrávat a na hmatníku vyobrazeného ukulele se současně střídají akordové hmaty. Podobně jako při karaoke do rytmu zároveň naskakují slova písně spolu s akordy. Pro výuku neocenitelné. Akordy jsou pro standardní ukulele, ale vidíte i transpozice pro ukulele laděné v H, Fis, D, A a také pro barytonové ukulele laděné v E, H, G, D. Web obsahuje také kompletní texty ke všem šlágrům a součástí je i webová ladička pro standardní ukulele laděné v A, E, C, G.
Online Baritone Ukulele Tuner
Třeba nemáte absolutní sluch. Třeba nemáte ani ladičku. Pokud ne, můžete si naladit pomocí webové ladičky pro barytonové ukulele, potažmo tedy i pro barytonové uke-banjo Online Baritone Ukulele Tuner. Je to blbina, ale co bych se vzpěčoval. Jednou tu najdete úplně všechno, co vám (a nyní i mně) pomůže v začátcích s hraním na banjolele. Tedy i tuhle online ladičku.
Připomínám, že:
Ladění je stejné jako na kytaře, nicméně výjimka potvrzuje pravidlo. Struny jdou od nejtenčí E, H, G, D. Jenže není D jako D. Může být stejné, jako kytarové, opletená basová struna. Moje uke-banjo má D naladěné o oktávu výš. Prý to dělá lepší banjový zvuk. Struny potřebujete jedny, pokud chcete basové D jako na kytaře. Jsou to struny pro baritone ukulele a dají se koupit v Countryon v sekci Strings » Tenor banjo. Pokud chcete D o oktávu vyšší, použijete ze strun pro baritone ukulele banjo pouze E, H, G a D přidáte ze strun pro ukulele. Ke koupi také v Countryon. Struny jsou nylonové, takže vydrží opravdu dlouho. Firma GHS strings, Battle Creek, Michigan, Amerika.
Akordy na barytonové uke-banjo
Trochu jsem si pohrál s akordy na baritone ukulele banjo a vytvořil přehled se všemi základními hmaty. Akordy jsem chtěl nejprve vlastnoručně nakreslit, nakonec jsem ale šťastnou náhodou narazil na web Ukulele Boogaloo, kde jsou akordy naprosto perfektní, a tak jsem je s odkazem použil zde. V pravém menu v části Rubriky najdete odkaz na přehled Akordy na uke-banjo. Také najdete na stránce s akordy PDF soubor, kde je o něco precizněji zpracováno ještě víc hmatů.
Jak jsem si jel pro uke-banjo
Rosťa Čapek bydlí na Brdech. Respektive na Hřebenech, v místě, kde se můj táta marně snažil stát houbovým králem. V místě, kde jsem poprvé ochutnal smrže a kam jsem leta jezdil na gurmánské hody. Vyrazil jsem poněkud dřív, a tak jsem celou cestu po dálnici jel 80 (km, ne mil). Měl jsem čas, těšil jsem se na své uke-banjo a čuchal brdský vzduch. Itinerář s cestou jsem si zapomněl v práci, a tak jsem uprostřed brdských lesů trochu kufroval, ale, jak už jsem psal, nevadilo to. Když se těším, tak mi nevadí nic.
Čas letěl jako splašený kůň a já najednou seděl v dílně Rosti Čapka a v ruce držel právě to své barytonové ukulele banjo. Čekal jsem, že bude malé, ale i přes to jsem byl rozměry banja překvapen. Průměr věnce 8 palců, menzura 44 cm, je to prcek.
Ladění je stejné jako na kytaře, to už jsem psal, nicméně výjimka potvrzuje pravidlo. Struny jdou od nejtenčí E, H, G, D. Jenže není D jako D. Může být stejné, jako kytarové, opletená basová struna. Moje uke-banjo má D naladěné o oktávu výš. Prý to dělá lepší banjový zvuk. Struny potřebujete jedny, pokud chcete basové D jako na kytaře. Jsou to struny pro baritone ukulele a dají se koupit v Countryon v sekci Strings » Tenor banjo. Pokud chcete D o oktávu vyšší, použijete ze strun pro baritone ukulele banjo pouze E, H, G a D přidáte ze strun pro ukulele. Ke koupi také v Countryon. Struny jsou nylonové, takže vydrží opravdu dlouho. Firma GHS strings, Battle Creek, Michigan, Amerika.
Rosťa Čapek je velice sympatický upovídaný muž. Seděl jsem u něj víc než hodinu, dozvěděl se, jak na ladění strun, že mám na banjo doživotní záruku (do konce života Rosti Čapka), jak funguje guitariano Ivana Mládka, odnesl si nějaké ukázky hry George Formbyho a zjistil, že ruská častuška může být od staré trampské písně k nerozeznání. Ale já byl jako na trní. Až konečně doma usednu, uke-banjo na kolenou a poprvé pohladím struny.
V nádrži jsem měl posledních pár litrů, takže jízda od Rosti Čapka se podobala jízdě k Rosťovi Čapkovi. Až na to, že jsem v Praze z té osmdesátky u slepého ramene Vltavy v Libni neubral a chytili mě čerti. Zaplakal jsem a k ceně banja přičetl dva a půl tisíce za překročení rychlosti. A víte co? Radost mi to nezkazilo a hrál jsem na své banjo až do jedné do rána!
Jedu si pro nástroj
A je to tady. Cesty osudu jsou někdy velmi nevyzpytatelné. Včera jsem se učil na kytaru písničku When I'm Cleaning Windows od George Formbyho a dával si pozor, abych při hraní vynechával struny A a E. A jak jsem si tak hrál, tak jsem se těšil, až bude duben a já konečně pohladím svoje vlastní barytonové ukulele banjo. A dnes mi přijde email. Rosťa Čapek, že si jeden zákazník přeobjednal z baryton open-back na banjo s rezonátorem a že by tedy pro mne jedno uke-banjo měl hotové. Drobná vylepšení zvedla cenu pouze o 1000 Kč, což mi nevadí a stáčený javorový věnec oproti skládanému jen uvítám. Takže jsem na nejvyšší míru vzrušen, dnes v noci probudím svým novým banjem celou ves a přilehlé okolí.
Kde si uke-banjo opatřit
A nyní, když jsem vás lehce obecně seznámil s tím, co to je a jak hraje uke-banjo, nastal čas, abych napsal něco málo o svém nástroji. Tedy o svém budoucím nástroji. Moje uke-banjo se totiž právě v této chvíli vyrábí. Jestli si najivně myslíte, že vstoupíte do krámku s vývěskou Hudební nástroje, rozhlédnete se a vyberete si barytonové uke-banjo, které vám padne nejlépe do oka a do ruky, pak jste na omylu. Fatálním. Uke-banjo je sice stále populárnější díky líným kytaristům (jako jsem já), ovšem na sériovou výrobu zapomeňte. Musíte začít pátrat. A pídit se a hledat. Až zjistíte, že v České republice vám postaví barytonové uke-banjo pouze jeden jediný člověk: Rosťa Čapek a jeho Čapek Instruments. Ostatní výrobci, v jejichž nabídce je banjo tenorové, plectrum banjo, banjo bluegrassové i banjo mandolínové a snad i ten hybrid, banjo kytarové, tak ukulelové banjo nikdo z nich nedělá a všichni mě odkázali na Rosťu Čapka. A tak jsem je poslechl a na Rosťu Čapka se obrátil.
Zabralo mi to tři emaily a byla ruka v rukávu, respektive banjo ve výrobě. Krásné, barytonové uke-banjo open-back, které zrovna teď hladí ruce houslaře. Nebo banjaře? Stačilo se dohodnout na tom, co vlastně chci a kdy to chci a přesunout zálohu z jednoho účtu na druhý. Nástroj bude hotový někdy v průběhu dubna, což je akorát, protože druhý týden v květnu jedu s dvěma kytaristy na dovolenou. A tehdy se začne celými Krkonoši od rána do noci rozléhat šakalí zpěv: ...my banjo on my knee!
Co to vlastně je, to uke-banjo
Podle skrovných informací na internetu je možné udělat si o uke-banjo celkem přesný obrázek. Uke-banjo je vlastně banjo ukulelové, někdy také nazývané banjolele nebo ukulele banjo. Vychází tedy z havajského ukulele, kde byl dřevěný korpus nahrazen kovovou plechovkou a kusem kůže.
Ukulele, a stejně tak i uke-banjo, má čtyři struny naladěné od nejtenčí H, Fis, D, A (nebo o tón níž: A, E, C, G). Prakticky to znamená, že pokud na kytaře zahrajete kupříkladu akord C, uke-banjo naladěné H, Fis, D, A bude při stejném hmatu znít jako F a nebo pokud bude naladěné A, E, C, G, tak stejný hmat bude znít jako G.
A teď pozor, přijde pointa. Existuje tak zvané barytonové uke-banjo, které se ladí E, H, G, D! To znamená úplně stejně jako kytara. Nemusíte myslet na to, že když kytarista vedle vás hraje C, tak vy musíte v hlavě transponovat akord o pět nebo sedm pražců výš, ale prostě a jednoduše zahrajete také C. Jednoduše geniální. Geniálně jednoduché.
Jak to všechno začalo
Kdysi dávno, v dobách, kdy se country music pouštěla ještě z gramofonu nebo kotoučového magnetofonu, ležela pod vánočním stromkem kytara pro mou sestru. A tak jsem začal hrát. Jen tak, podomácku. Nejprve dva akordy. Pak tři, deset, barré, následně doznala kytara změn, kdy jsem jí přidal sedmou strunu, několikrát přilepil ulomený krk a snižoval ořech. Bavilo mě to. Dokud jsem v hospodě U kuřete neviděl a neslyšel pětistrunné banjo na živo. Ten úžasný třaskavý kovový zvuk! Ten rytmus! Ta originalita! Vůně Ameriky! V ten den mi banjo učarovalo.
Starý a zaprášený bazar hudebních nástrojů jakoby vyslyšel mou touhu a naservíroval mi malinké banjo přímo na stříbrném podnosu. Vzpomínám si, že bylo černé a vínové a že mi nedalo moc práce umluvit mámu k poskytnutí finančního daru na jeho zakoupení. Nesl jsem pak banjo jako svátost ke Kuřeti, neboť zmiňovaný banjista byl současně mámin kamarád a slíbil, že si mě vezme do parády a že pokud budu chtít, tak mě na pětistrunné banjo naučí hrát. Chtěl jsem. Opravdu jsem chtěl. Ale nešlo to. Když jsem zblízka viděl, jak prsty levé i pravé ruky běhají po strunách, popadl mě spleen a ještě rád jsem se vrátil ke kytaře.
Po několika letech se mi dostalo do rukou kytarové banjo. Zaplesal jsem, protože jsem si naivně myslel, že zabiju dvě mouchy jednou ranou. Budu hrát na banjo a současně se nebudu muset učit nic nového. Ale ani tento pokus nevyšel. Kytarové banjo bylo veliké, těžké a nehezké, znělo tak nějak divně, ani jako banjo, ani jako kytara. Nepovedený kříženec. A navíc jsem neměl žádného kytaristu, se kterým bych hrál. Následoval další návrat ke kytaře, které jsem bez přestávky věrný doposud.
Kdyby ovšem neexistoval Kapitán Kid. Na jeho webu, kde jsem hledal nějaké texty jeho písniček, jsem zcela nečekaně našel školu hry na uke-banjo neboli banjolele. Boha Mária, co to je, banjolele? Začetl jsem se do textu a čím déle jsem četl, tím víc jsem se usmíval. To je ono! Uke-banjo! Nástroj, na který čekám celý život! Týž den jsem projel web, abych zjistil co nejvíc informací, ale zjistil jsem prd. Kde nic tu nic. A proto s nadšením sobě vlastním zakládám tento web, kde bych chtěl zaznamenávat všechny své zkušenosti s mým budoucím nástrojem, který se jmenuje tak zvláštně: uke-banjo.