Nehrát, jen se dívat!

Nechme chvíli sluchu a věnujme se potěšení ze zrakového vjemu, ano? Zda je to Shady Grove, Lou nebo Nelly Bly se můžeme pouze dohadovat. Ale… ono je to asi jedno, že?

ukulele_gal

Příspěvek z rubriky Nezařazené | Označen jako , | Komentáře uzavřeny

Co má společného Johnny Depp a uke-banjo?

Tak se mi zdá, že se chystá film. Pokud ano, mohla by to být pro všechny milovníky ukulele pecka, neboť to vypadá, jakoby snad měl Johnny Depp hrát George Formbyho. Prosakují totiž informace, že se Depp učí hrát na uke-banjo formby-style. Vlastně o tom nic jiného nevím, než co se píše v článku Johnny Depp Preps for George Formby Role by Learning the Ukulele Banjo, ale to nejspíš k domněnce stačí.

Příspěvek z rubriky Nezařazené | Označen jako , , , | Přidat komentář

Zemřel písničkář Pete Seeger

Dnes bohužel velmi smutná zpráva pro všechny milovníky old-time banja. Ve věku 94 let zemřel 27. ledna 2014 Pete Seeger. Jen pár dní poté, co jsem ho objevil a s radostí si užíval jeho verzi písně Tom Dooley, kterou v pořadu Rainbow Quest hraje a zpívá s Frankem Warnerem (ukázka je v mém posledním článku Clawhammer – láska na první pohled).

Podrobnosti najdete třeba na iDnes: Zemřel písničkář Pete Seeger, autor hitu Řekni, kde ty kytky jsou nebo v New York Times: Pete Seeger, Songwriter and Champion of Folk Music, Dies at 94 nebo v Daily Mail: Iconic banjo-picking American folk music crooner Pete Seeger dies at age 94.

Na Seegerovu počest jsem změnil podtitul webu.

Příspěvek z rubriky Nezařazené | Označen jako , | Přidat komentář

Clawhammer – láska na první pohled

Uke banjo mám od roku 2007. V průběhu těch let jsem na něj hrával tu víc, tu méně, ale stále to bylo jen takové šolíchání. Aspoň já si to myslím. Ostatní ne, ale oni tomu nerozumí. Pro opici je nakloněná rovina také zázrak, který nikdy nepochopí.

Sem tam jsem škrtnul vědomím o frailing neboli clawhammer, styl, kterým se hrávalo dřív, v dobách, kdy banjo ještě nemělo ani pražce. Old-time music. Americká lidová písnička, kterou přivezli osadnící z celého světa, a která dostala ten správný zvuk v Apalačských horách. Clawhammer se mi líbil, ale z textového popisu jsem nebyl schopný ho pochopit. A tak jsem si koupil DVD David Holt: Clawhammer Banjo #1. Tehdy jsem myslel, že clawhammer je brnkačka, víte, David Holt je velmi přesvědčivý a Tom Dooley je první písnička k učení. Ale nedal jsem to. Asi jsem potřeboval vidět někoho hrát clawhammer živě.

Další impuls jsem popsal ve své chvále na CD Stará slepice od kapely Rakovnickej potok. Tehdy jsem znovu vzal banjo a řekl si, že clawhammer konečně pokořím.

A poslední pobídka byla kniha Banjo dávných horalů farmářů kovbojů tuláků a jiných dobrodruhů, kterou jsem měl půjčenou, která je nádherně staromilsky psaná, plná vůně starých nástrojů, melodií, příběhů a fotografií, která je beznadějně rozebraná bez vyhlídky na dotisk a která už je prakticky moje.

A tak jsem začal. Veškerý svůj volný čas za poslední dva týdny, pět hodin denně, někdy víc, někdy míň. A víte co? Už mi to celkem jde. Vážně. Už jsem zahrál i dvě písničky v hospodě a nebyl to vyloženě trapas.

A poslední pecka bylo video, které jsem našel včera na YouTube. Frank Warner a Pete Seeger hrají právě písničku Tom Dooley. Ale jak! Taková… přirozenost, malebnost, staromilská nádhera, radost ze hry! Hrají to v tónině F, ale já sedl k papíru a napsal si vlastní (sic!) clawhammer doprovod v C pro ladění pro barytonové ukulele EHGd. A tak se s vámi o tu radost musím podělit.

Poslední kapka v mém clawhammer opojení je moje banjo. Je to vlastně barytonové ukulele, takže oproti klasické pětce v G ladění mám o strunu méně a přeznívá mi vysoké D a ne G, ale ono to nakonec ani nevadí. Jediná potíž je v hlasitosti. Uke-banjo má nylonové struny a díky tomu, že je open-back je clawhammer velmi tichý. A tak uke-banjo dneska vezu k výrobci na lifting. Rosťa Čapek mu přidá rezonátor a opěrku pod ruku. Jak já ten týden přežiju, to opravdu netuším!

Tabulatura Tom Dooley pro barytonové uke-banjo

Tabulatura Tom Dooley pro barytonové uke-banjo

Příspěvek z rubriky Nezařazené | Označen jako , , , , , , , , , | Přidat komentář

CD Stará slepice

Přátelé malých nástrojů a old-time music! Dneska mi domů dorazila stará slepice… ehm… tedy nechápejte to špatně, ta slepice není stará, nýbrž Stará! To je vám hudba, až mě nutí skočit si dupáka! CD Stará slepice od kapely Rakovnickej potok, bezvadná old-time music přeložená s vtipem do češtiny. Hraje tu už podruhé v kuse a ve mně hraje každej sval do rytmu.

Písničku Děvče mít (Shady Grove) už jsem si přidal do zpěvníku a vymyslel si rytmus, který se při trochu špinavejch uších dá považovat za clawhammer. A ta slova! S krávama si poradím však horší je to s dámou…  Našel jsem na webu dvě tabulatury na Shady Grove, jednu jsem si koupil, je to tak prostá muzika, až je ve své prostotě dvou akordů krásná.

A nebo Hej mulo! Verš, vtipně informující o tom, že na mě čeká milá s bílejma kozama! Každý si v něm najde přesně to, co v něm je!

A další věc, která mě mile překvapila, je obal. Nebudu vám psát, co na něm bylo tak překvapivého, kupte si to cédo a uvidíte sami. Na webu Rakovnickýho potoka jsou ukázky všech písniček, ale je to prd proti tomu, když to doma pustíte z beden na plný pecky. Super muzika!

Příspěvek z rubriky Nezařazené | Označen jako , , , , | Přidat komentář

Ukulele Troublemakers

Propagace ukulele je věc záslužná, nástroj je to malý, přehlédnutelný, v rukou vzrostlého muže až komický. Proto mě fascinuje kdokoliv, kdo tento povšechný názor šmahem potře. Jako například Ukulele Troublemakers! To je úplně jinej odvaz, než když si na sebe vezmu pruhované námořnické triko, na hlavu buřinku a z banjolele vyloudím umcaca-umcaca-cárárára! Smršť. Jak vizuální, tak akustická. A plakáty polepené ložnice náctek. Už jen historie vzniku téhle kapely:

Členové UT se vůbec poprvé společně setkali na kurzu malířství. Na první lekci všem paní prof. Veselá zadala shodný úkol: „Nakreslete havajské ukulele.“ Chlapci si nástroj přímo opatřili a snažili se jej po přiložení na plátno obkreslit. Paní profesorka je nazvala šarlatány, podvodníky a potížisty a za jejich anti-malířsko-barbarský počin je všechny do jednoho z kurzu vyhodila. A jelikož k těmto nástrojů přišli jako malíři k ukuleli, nebo chcete-li „slepí k havajským houslím“, řekli si, že by bylo škoda je nevyužít a tak se rozhodli založit nejhlasitější havajský hudební soubor pod sluncem.

Jejich první pokusy o veřejnou realizaci sahají ke Štědrému dni roku 2010. Tehdy se jako ranní ukulelisté vplížili k Brněnské filharmonii na pódium Rybovy mše, kde obohatili vážnou hudbu o havajské prvky. Toho dne však zůstali nepochopeni a i přes velký aplaus se jim dostalo pronásledování ochrankou a následného vyhoštění z koncertu.

A nezapomeňte: I s malým nástrojem může být velká zábava!

Příspěvek z rubriky Nezařazené | Přidat komentář

Ukulele Huber

Když byly mojí Áňe tři roky, dostala ukulele. Chtěl jsem, aby se potatila, ale nezadařilo se. A tak, po prvotním nadšení, šlo ukulele na skříň, kde leželo donedávna. Áně je teď deset a rozhodla se, že se naučí a bude se mnou hrát. Byl jsem poněkud skeptický, nicméně netrvalo týden a Áňa přehazovala C, F a G, občas D, vytiskla si akordy pro sopránové ukulele laděné G-C-E-A, některé si, považte, zakroužkovala a trénuje se mnou Bly Nelly a Jak jsi krásné neviňátko. Uznejte, to už vypadá jako hraní, no ne?

A tak jsem si řekl: Pokud to holce vydrží, dostane místo té mňoukavé hračky pořádný nástroj. A jal jsem hledat něco vhodného. A jak tak hledám, padnu na web Kytáry a ukulele Huber. Ne poprvé, už jsem tam párkrát zabloudil, když jsem hledal cokoliv o old-time music a zavítal na Rakovnickej potok. Huberovy nástroje mě hned chytily za srdce. Zatím jen opticky, protože hrát jsem je neslyšel. Zatím. Rakovník je kousek a podívat se na Huberova ukulele naživo určitě musím. Přes web můžete i vy nahlédnout do Huberovy dílny.

Koukněte se na tu nádheru, vybral jsem snímky tenorového ukulele a old-time kytary. Mám pocit, že oboje nutně potřebuju a k tomu ještě stejně staře a krásně vypadajícího barytona!

Příspěvek z rubriky Nezařazené | Označen jako , , | Přidat komentář

Škola hry na ukulele našich pradědečků

Sem tam narazím na webu na nádherné věci. Jako dnes. Existuje internetový archiv public domain hudebních materiálů (public domain znamená, že se na dílo už dál nevztahuje copyright a že dílo může být volně distribuováno). A v archivu, považte, dvě školy hry na ukulele. Obě, pominu-li, že jsou elektronické, voní stářím a ošuntělým papírem. A nostalgií.

  1. A practical method for self instruction on the ukulele and banjo ukulele by N. B. Bailey z roku 1914 (4,32 MB PDF, zdroj)
  2. The kamiki ukulele method by William J. Smith & Co.  z roku 1917 (4,22 MB PDF, zdroj)

Užijte si tu krásu prastarých materiálů a potěšte se, osobně oba spisky beru jako velmi roztomilý vánoční dárek. K sobě na web jsem uložil kopii, protože vím, jak to s internetem chodí. Jendou najdeš, podruhé už ne.

Příspěvek z rubriky Nezařazené | Označen jako , | Přidat komentář

Nostalgicky

Sedím si tu a k práci poslouchám Kapitána Kida, jeho asi méně známé CD Dávno již, a rozplývám se nostalgicky nad Písní zapadáku nebo skvostem jako je Já bych si rád najal dům. A jak tak poslouchám, kouknu na web Kapitána Kida, jestli je vůbec ještě dostupný. A je. No a jak tak koukám, vidím, že už je to téměř dva roky, co je Kid po smrti a že zemřel na můj svátek. Tak si dám, opět nostalgicky, písničku Svátek a objednám si na Kidovu památku tři námořnická trika. Po Kidovi se mi stýská, jakkoliv jsem se s ním osobně setkal jen dvakrát.

Téměř přesně na Kidovo úmrtí jsem začal chodit hrát úterý co úterý se svým banjolele do hospody U Václava, chápejte, družit se s jinými muzikanty. Když se to povede, sejdou se dvě kytary, mandolína, banjolele, foukací harmoniky, trampská basa (to je vám nástroj!), výjimečně havajka a banjo pětka. Jsme takoví matláci, ale hrajeme rádi a v hospodě nás mají rádi. Takže nás to baví.

Jednou se vám takhle neplánovaně sejdeme v sobotu, na stolech se objeví občerstvení, takové ty pamlsky, ze kterých mají všichni potěšení vyjma foukacího harmonikáře. Dáme pár písniček, když v tom povstane hlavní kytara a vytáhne zpoza sebe… CD! No jo! Ten pacholek nás nahrával, potom nás trochu opravil, vypálil, obalil obalem, potiskl a popsal a pak nás rozdal! Je to taková roztomilá placička, spíš vzpomínka než umění, velmi milá vzpomínka. A tak jsem rád, víte. Mám radost. Dneska, v téhle době.

Dneska je to tři roky, co jsem v duchu zahrál Svátek tátovi (dodnes se mi ta písnička těžce zpívá). A tak to naše sranda CD posílám do Valhally, kde se táta určitě velmi baví, aby byl na mě pyšnej, protože to on byl vždycky kvůli každé blbině. A tu lesklou placičku by na potkání ukazoval. Tak táto, zdravím a těším se na někdy příště!

 

Příspěvek z rubriky Nezařazené | Označen jako , , , | Přidat komentář

Pravda o ukulele

Hledal jsem na webu nějaké zdroje informací o ukulele a hle! Konečně vím, jak se všechno seběhlo: Pravda o ukulele na webu Necyklopedie! Pokud ukulele nemáte, ale přemýšlíte, že si tento hudební nástroj opatříte, čtěte opatrně.

Na ukulele se dá hrát velmi lehce, je levné, přenosné, skladné, má příjemný zvuk, je sólovým i orchestrálním nástrojem a vejde se do kamen.

Příspěvek z rubriky Nezařazené | Označen jako | 1 Response