Clawhammer – láska na první pohled

Uke banjo mám od roku 2007. V průběhu těch let jsem na něj hrával tu víc, tu méně, ale stále to bylo jen takové šolíchání. Aspoň já si to myslím. Ostatní ne, ale oni tomu nerozumí. Pro opici je nakloněná rovina také zázrak, který nikdy nepochopí.

Sem tam jsem škrtnul vědomím o frailing neboli clawhammer, styl, kterým se hrávalo dřív, v dobách, kdy banjo ještě nemělo ani pražce. Old-time music. Americká lidová písnička, kterou přivezli osadnící z celého světa, a která dostala ten správný zvuk v Apalačských horách. Clawhammer se mi líbil, ale z textového popisu jsem nebyl schopný ho pochopit. A tak jsem si koupil DVD David Holt: Clawhammer Banjo #1. Tehdy jsem myslel, že clawhammer je brnkačka, víte, David Holt je velmi přesvědčivý a Tom Dooley je první písnička k učení. Ale nedal jsem to. Asi jsem potřeboval vidět někoho hrát clawhammer živě.

Další impuls jsem popsal ve své chvále na CD Stará slepice od kapely Rakovnickej potok. Tehdy jsem znovu vzal banjo a řekl si, že clawhammer konečně pokořím.

A poslední pobídka byla kniha Banjo dávných horalů farmářů kovbojů tuláků a jiných dobrodruhů, kterou jsem měl půjčenou, která je nádherně staromilsky psaná, plná vůně starých nástrojů, melodií, příběhů a fotografií, která je beznadějně rozebraná bez vyhlídky na dotisk a která už je prakticky moje.

A tak jsem začal. Veškerý svůj volný čas za poslední dva týdny, pět hodin denně, někdy víc, někdy míň. A víte co? Už mi to celkem jde. Vážně. Už jsem zahrál i dvě písničky v hospodě a nebyl to vyloženě trapas.

A poslední pecka bylo video, které jsem našel včera na YouTube. Frank Warner a Pete Seeger hrají právě písničku Tom Dooley. Ale jak! Taková… přirozenost, malebnost, staromilská nádhera, radost ze hry! Hrají to v tónině F, ale já sedl k papíru a napsal si vlastní (sic!) clawhammer doprovod v C pro ladění pro barytonové ukulele EHGd. A tak se s vámi o tu radost musím podělit.

Poslední kapka v mém clawhammer opojení je moje banjo. Je to vlastně barytonové ukulele, takže oproti klasické pětce v G ladění mám o strunu méně a přeznívá mi vysoké D a ne G, ale ono to nakonec ani nevadí. Jediná potíž je v hlasitosti. Uke-banjo má nylonové struny a díky tomu, že je open-back je clawhammer velmi tichý. A tak uke-banjo dneska vezu k výrobci na lifting. Rosťa Čapek mu přidá rezonátor a opěrku pod ruku. Jak já ten týden přežiju, to opravdu netuším!

Tabulatura Tom Dooley pro barytonové uke-banjo

Tabulatura Tom Dooley pro barytonové uke-banjo

Příspěvek z rubriky Nezařazené a označen , , , , , , , , , . Bookmark the trvalý odkaz. Trackbacky jsou uzavřeny, ale můžete napsat komentář.

Poslat komentář

Váš e-mail nebude nikdy zveřejněn nebo sdílen. Povinná pole jsou označena *.

*
*

Můžete použít tyto HTML tagy a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>