S rezonátorem nebo open-back?

Než vložil Rosťa Čapek své ruce na kus dřeva, aby mi z něj vyhladil to nejlepší barytonové uke-banjo na světě, pročetl jsem stovky kilobytů textu a došel k názoru, že potřebuji právě a jedině open-back. Tedy banjo bez zadní desky, rezonátoru, aby mě sousedi nezabili, až budu cvičit, a kamarády kytaristy aby se mnou nepřestalo bavit hrát, že ty jejich kytárky nejsou pranic slyšet. Charakteristický zvuk tohoto banja je určen právě pro old-time music a frailingový styl. Open-back banjo je výrazně tišší než banjo opatřené rezonátorem a Kapitán Kid mě navíc naučil fintu, jak open-back banjo ještě víc ztlumit. Stačí vycpat místo mezi blánou a prodlouženým krkem v korpusu tlustou vlněnou ponožkou. A nebyl by to Kid, kdyby nedodal, že čistou. Ponožku už mám, teď už jen to banjo. A duben je tak daleko…

Příspěvek z rubriky Nezařazené a označen , . Bookmark the trvalý odkaz. Napsat komentář nebo vložit trackback: URL trackbacku.

Poslat komentář

Váš e-mail nebude nikdy zveřejněn nebo sdílen. Povinná pole jsou označena *.

*
*

Můžete použít tyto HTML tagy a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>