Rubriky
- Uke-banjo
- Banjo obecně
- Banjo akce
- Škola na ukulele banjo
- George Formby
- Heligonka
- Podcast
- Videocast
- Akordy na uke-banjo
- Uke-banjo Fórum
- Banjo odkazy
Archiv
- březen 2008
- únor 2008
- leden 2008
- prosinec 2007
- listopad 2007
- říjen 2007
- září 2007
- srpen 2007
- červenec 2007
- červen 2007
- květen 2007
- duben 2007
- březen 2007
- únor 2007
Odkazy
- Čapek Instruments
Výrobce uke-banjo - Kapitán Kid
Trampský písničkář a spisovatel - Country Home
Old-time music - Countryon
Vše, co potřebujete k muzice - Hillbilly Music
Hillbilly & Czech Music Festival - Rakovnickej Potok
Old Time Music - Melody Makers
Swing meziválečných let - Country Folk zpěvník
Online zpěvník pro PDA - Harmonika a banjo
Co je to a jak se hraje clawhammer. - Ondřej Šárek
Skladatel a ukulelista - Písně Ivana Mládka
Nelly Bly
Dnes se zaměřím na písničku, kterou si vybavím, když se řekne banjo. Písničku, kterou hrál stále dokola Matěj Outrata, člověk, který mě (ač o tom nejspíš neví a ač si mě nejspíš ani nepamatuje) k banju přivedl. Nejen že hrál famózně na pětistrunné banjo, navíc se narodil ve Washingtonu, a to mi tehdy jako dítěti imponovalo dvojnásob. Jde o píseň Nelly Bly. Tuším, že českou verzi má na svědomí KTO, Jiří Falada, originál Nelly Bly napsal v Americe Stephen Foster.
Rád bych Vám pustil vlastní podcast, ale žel bohu. I přes fakt, že jsme s Kukri J. Mrkvičkou v pátek snímali Nelly Bly do pozdních nočních hodin, pravdou zůstává, že jsem držel uke-banjo počtvrté v ruce. Pročež se musíte spokojit s Nelly Bly (mp3, 4,06 MB) v traditional bluegrass verzi ze serveru MP3 Music. Pokud budete chtít slyšet zemitou old-time music verzi, budete muset počkat do května na tu naší.
A teď krátce o předloze, o skutečné Nellie Bly, abych pozvedl váš všeobecný přehled. Novinářka Nellie Bly převzala svůj pseudonym z názvu Fosterovy písničky „Nelly Bly“. V roce 1887 se Nellie Bly proslavila jako jedna z prvních novinářek uplatujících investigativní přístup a svou prací v útulku pro duševně choré na Blackwell Island v New Yorku, kde zaznamenávala podmínky života chovanců, dosáhla výrazného navýšení toku peněz na charitu a výrazně se přičinila o reformu tehdejšího zdravotnického systému. Více se dozvíte na Wikipedii.
Online Baritone Ukulele Tuner
Třeba nemáte absolutní sluch. Třeba nemáte ani ladičku. Pokud ne, můžete si naladit pomocí webové ladičky pro barytonové ukulele, potažmo tedy i pro barytonové uke-banjo Online Baritone Ukulele Tuner. Je to blbina, ale co bych se vzpěčoval. Jednou tu najdete úplně všechno, co vám (a nyní i mně) pomůže v začátcích s hraním na banjolele. Tedy i tuhle online ladičku.
Připomínám, že:
Ladění je stejné jako na kytaře, nicméně výjimka potvrzuje pravidlo. Struny jdou od nejtenčí E, H, G, D. Jenže není D jako D. Může být stejné, jako kytarové, opletená basová struna. Moje uke-banjo má D naladěné o oktávu výš. Prý to dělá lepší banjový zvuk. Struny potřebujete jedny, pokud chcete basové D jako na kytaře. Jsou to struny pro baritone ukulele a dají se koupit v Countryon v sekci Strings » Tenor banjo. Pokud chcete D o oktávu vyšší, použijete ze strun pro baritone ukulele banjo pouze E, H, G a D přidáte ze strun pro ukulele. Ke koupi také v Countryon. Struny jsou nylonové, takže vydrží opravdu dlouho. Firma GHS strings, Battle Creek, Michigan, Amerika.
St. Mary's Church Street polkas
Abyste pochopili, proč jsem zvolil ukulele banjo a ne banjo pětistrunné, zaposlouchejte se do zdrcujícího rytmu skladby St. Mary's Church Street polkas (mp3 – 2,04 MB), zveřejněné na webu The Traditional Music MP3 Tunes Page. A představte si práci levé i pravé ruky. Na to skutečně nemám. Ani pomyšlení. Ovšem na druhou stranu, kdo někdy viděl styl hry George Formbyho na uke-banjo, ten pochopí, že jsem si výběrem nástroje moc nepomohl. Pravá ruka sice nevybrnkává, žádný mlýnek, zato jezdí po strunách tak rychle, že jsem zatím z žádného videa nebyl schopen ten rytmus postřehnout. Nu, uvidíme časem.
Sugar Hill into Growling Old Man
Poslechněte si ukázku z alba Julie Duggan: Banjo in the hills, píseň Sugar Hill into Growling Old Man (mp3 – 12,4 MB). A při té příležitosti si projděte web Julie Duggan Old Time Banjo. Najdete na něm nejen mp3, ale také videa, která mohou posloužit k inspiraci a výuce. A pro pořádek: Julie Duggan hraje na pětistrunné banjo open-back stylem clawhammer a v písni Sugar Hill into Growling Old Man je skvělé banjo, housle i zpěv. Jen během dlouhého začátku neztraťte trpělivost.
Akordy na barytonové uke-banjo
Trochu jsem si pohrál s akordy na baritone ukulele banjo a vytvořil přehled se všemi základními hmaty. Akordy jsem chtěl nejprve vlastnoručně nakreslit, nakonec jsem ale šťastnou náhodou narazil na web Ukulele Boogaloo, kde jsou akordy naprosto perfektní, a tak jsem je s odkazem použil zde. V pravém menu v části Rubriky najdete odkaz na přehled Akordy na uke-banjo. Také najdete na stránce s akordy PDF soubor, kde je o něco precizněji zpracováno ještě víc hmatů.
Jak jsem si jel pro uke-banjo
Rosťa Čapek bydlí na Brdech. Respektive na Hřebenech, v místě, kde se můj táta marně snažil stát houbovým králem. V místě, kde jsem poprvé ochutnal smrže a kam jsem leta jezdil na gurmánské hody. Vyrazil jsem poněkud dřív, a tak jsem celou cestu po dálnici jel 80 (km, ne mil). Měl jsem čas, těšil jsem se na své uke-banjo a čuchal brdský vzduch. Itinerář s cestou jsem si zapomněl v práci, a tak jsem uprostřed brdských lesů trochu kufroval, ale, jak už jsem psal, nevadilo to. Když se těším, tak mi nevadí nic.
Čas letěl jako splašený kůň a já najednou seděl v dílně Rosti Čapka a v ruce držel právě to své barytonové ukulele banjo. Čekal jsem, že bude malé, ale i přes to jsem byl rozměry banja překvapen. Průměr věnce 8 palců, menzura 44 cm, je to prcek.
Ladění je stejné jako na kytaře, to už jsem psal, nicméně výjimka potvrzuje pravidlo. Struny jdou od nejtenčí E, H, G, D. Jenže není D jako D. Může být stejné, jako kytarové, opletená basová struna. Moje uke-banjo má D naladěné o oktávu výš. Prý to dělá lepší banjový zvuk. Struny potřebujete jedny, pokud chcete basové D jako na kytaře. Jsou to struny pro baritone ukulele a dají se koupit v Countryon v sekci Strings » Tenor banjo. Pokud chcete D o oktávu vyšší, použijete ze strun pro baritone ukulele banjo pouze E, H, G a D přidáte ze strun pro ukulele. Ke koupi také v Countryon. Struny jsou nylonové, takže vydrží opravdu dlouho. Firma GHS strings, Battle Creek, Michigan, Amerika.
Rosťa Čapek je velice sympatický upovídaný muž. Seděl jsem u něj víc než hodinu, dozvěděl se, jak na ladění strun, že mám na banjo doživotní záruku (do konce života Rosti Čapka), jak funguje guitariano Ivana Mládka, odnesl si nějaké ukázky hry George Formbyho a zjistil, že ruská častuška může být od staré trampské písně k nerozeznání. Ale já byl jako na trní. Až konečně doma usednu, uke-banjo na kolenou a poprvé pohladím struny.
V nádrži jsem měl posledních pár litrů, takže jízda od Rosti Čapka se podobala jízdě k Rosťovi Čapkovi. Až na to, že jsem v Praze z té osmdesátky u slepého ramene Vltavy v Libni neubral a chytili mě čerti. Zaplakal jsem a k ceně banja přičetl dva a půl tisíce za překročení rychlosti. A víte co? Radost mi to nezkazilo a hrál jsem na své banjo až do jedné do rána!
Jedu si pro nástroj
A je to tady. Cesty osudu jsou někdy velmi nevyzpytatelné. Včera jsem se učil na kytaru písničku When I'm Cleaning Windows od George Formbyho a dával si pozor, abych při hraní vynechával struny A a E. A jak jsem si tak hrál, tak jsem se těšil, až bude duben a já konečně pohladím svoje vlastní barytonové ukulele banjo. A dnes mi přijde email. Rosťa Čapek, že si jeden zákazník přeobjednal z baryton open-back na banjo s rezonátorem a že by tedy pro mne jedno uke-banjo měl hotové. Drobná vylepšení zvedla cenu pouze o 1000 Kč, což mi nevadí a stáčený javorový věnec oproti skládanému jen uvítám. Takže jsem na nejvyšší míru vzrušen, dnes v noci probudím svým novým banjem celou ves a přilehlé okolí.
Autumns Child
Ať tu nejsou pouze suché texty, poslechněte si píseň Autumns Child (mp3 – 3,14 MB), opět zveřejněnou na webu One Man Banjo. Tohle se snad ani nemůže nelíbit. Žádné překombinované brnkání, ale pořádné surové zemité banjo. Už se těším, až budu tyhle fláky na své ukulele banjo hrát sám!
George Formby - životopis - part 2
George Formby – životopis – první část. V roce 1932 nahrává George Formby desku s proslulými Jack Hylton Band. Na straně A zazněla píseň Do De O Do, na Béčku pak Chinese Blues. Po vydání nahrávky vzbudilo Chinese Blues nadšení. Formby vzal píseň za svou a přejmenoval ji na Chinese Laundry Blues.
Roku 1934 natáčí George Formby svůj první film Boots! Boots!, kterým startuje jeho filmová kariéra. Smlouva na 11 dalších filmů pro Ellstree Studios na sebe nedala dlouho čekat a Formby se rychle stává nejpopulárnějším komikem Velké Británie s odhadovaným ročním výdělkem 100 000 Liber. Další smlouva na sedm filmů pro společnost Columbia měla již cenu 500 000 Liber.
V každém Formbyho filmu zazněly tři nebo čtyři písně, které byly pravidelně vydávány na gramofonových deskách s notovým zápisem, nepříklad tituly jako The Window Cleaner, Fanlight Fanny, Riding In The T.T. Races a nepochybně nejpopulárnější Formbyho píseň Leaning On A Lamp Post.
George Formby pokračoval s vystoupeními i během druhé světové války jako člen vojenské skupiny objíždějící jednotky s kulturním programem (ENSA) po Evropě a Středním východě a byl jedním z prvních umělců v Normandii během invaze spojeneckých vojsk, kde byl osobně přivítán generálem Montgomerym.
Po válce vystupoval Formby po celém světě. V roce 1951 mu byla nabídnuta role Percyho Piggotta v muzikálu Brewsters Millions. Po jeho uvedení ve West End Theatre of London byl George Formby uznán kritiky a jeho hvězda opět zazářila. Nicméně šest měsíců od uvedení muzikálu postihla Formbyho srdeční příhoda, která jej donutila zanechat hraní a odpočívat. Osmnáct měsíců po zotavení začal Formby pořádat přímořská letní představení a pantomimu a postupně se navracel zpět ke své dřívější práci.
Roku 1960 nahrál George Formby svou poslední desku, Happy Go Lucky Me a v prosinci téhož roku natočil poslední TV pořad, čtyřicetiminutové one man show nazvané The Friday Show. Jednalo se vlastně o zpověď, ve které George Formby doznává, že hnacím motorem mu byla žena Beryl, že neuměl pořádně číst a psát, že vlastně nerozumí muzice a že lituje, že nikdy neměl děti. Když Beryl zanedlouho nato zemřela na leukemii, Formby jí jel na pohřeb přímo ze svého komediálního představení.
Několik týdnů po Berylině smrti oznámil náhle George Formby zasnoubení s Pat Howsonovou, mladou 36 letou učitelkou. Krátce na to utrpěl další srdeční příhodu a ačkoliv se po resuscitaci zdál být v pořádku, zemřel 6. března 1961 v nemocnici ve věku 56 let. Pohřben byl na Warringtonském hřbitově v rodinné hrobce a při jeho pohřbu lemovalo na sto tisíc truchlících přilehlé ulice, aby vyjádřilo úctu svému nejoblíbenějšímu umělci.
Amatérsky přeloženo dle www.georgeformby.co.uk
George Formby - životopis - part 1
Kariéra George Formbyho zahrnuje přesně čtyřicet let, začíná roku 1921 a končí Formbyho smrtí v roce 1961. Během tohoto období se objevil ve 21 filmech, natočil přes 230 nahrávek, stokrát vystoupil na jeviště a bavil kolem tří milionů spojeneckých vojáků za druhé světové války v Evropě a na Středním východě. Ačkoliv George Formby nikdy neměl oficiální představení v USA, vystoupil několikrát v Kanadě, Austrálii, na Novém Zélandu a v Jižní Africe a byl v těchto zemích velmi populární.
V roce 1939 byl George Formby nejoblíbenějším a nejlépe placeným komikem na Britských ostrovech, jeho mzda byla odhadována na 100 000 Liber ročně. Tajemství Formbyho úspěchu tkvělo v unikátní kombinaci osobnosti, přirozeného důvtipu a talentu. Pro jeho styl byla příznačná hudební virtuozita, situační komika a neměnná postava, budovaná na rysech prostoduchosti a naivity v duchu klaunů němé filmové grotesky, doplňované nevšedně expresivní tváří. Díky své přirozené lidské vřelosti a vlídnosti a nenapodobitelnému zpěvu a stylu hry na ukulele banjo měl George Formby obecenstvo jako na dlani. Měl schopnost pobavit své publikum a to vždy volalo po přídavku.
George Formby se podílel na napsání více než 300 originálních písní, do značné míry okořeněných svým severoanglickým humorem. Formby byl velmi známý hrou na ukulele banjo (uke-banjo, banjolele), hudební nástroj zkombinovaný z tradičního hawajského ukulele a amerického banja, který vymyslel Alvin D. Keech a pokřtil ho na banjulele.
Příběh vzestupu popularity George Formbyho v show byznisu je zajímavý i fascinující současně. George Formby (vlastním jménem George Hoy Booth) se narodil 26. května 1904 ve Wiganu, Lancashire jako nejstarší ze sedmi dětí (čtyři sestry a dva bratři). Jeho otec, George Formby Senior (vlastním jménem James Booth), byl tou dobou již slavný divadelní herec a komik. Od nikoho z rodiny nečekal vstup do světa show byznisu, a tak se v sedmi letech malý George Formby začal učit žokejem. Svůj první závod jel v deseti letech a vážil necelých dvacet šest kilogramů. Když jeho otec v roce 1921 náhle zemřel, rozhodl se Formby pokračovat v otcových šlépějích a pro svou práci varietního komika navázal na otcovy zkušenosti. Výsledky byly katastrofální.
Během několika následujících let se věnoval obchodu, oženil se a setkal se s několika umělci, kteří jen tak pro legraci ve svých představeních brnkali na ukulele banjo. Tento nástroj si George Formby za dvě a půl Libry koupil a rychle se naučil několik písniček. Přijal sázku, že se neodváží během svého představení ukulele banjo použít, zahrál na něj v Alhambra Theatre v Barnsley a měl neuvěřitelný úspěch. Od té doby se stal George Formby a jeho uke-banjo nerozlučnou dvojicí. George Formby – životopis – Druhá část.
Amatérsky přeloženo dle www.georgeformby.co.uk
S rezonátorem nebo open-back?
Než vložil Rosťa Čapek své ruce na kus dřeva, aby mi z něj vyhladil to nejlepší barytonové uke-banjo na světě, pročetl jsem stovky kilobytů textu a došel k názoru, že potřebuji právě a jedině open-back. Tedy banjo bez zadní desky, rezonátoru, aby mě sousedi nezabili, až budu cvičit, a kamarády kytaristy aby se mnou nepřestalo bavit hrát, že ty jejich kytárky nejsou pranic slyšet. Charakteristický zvuk tohoto banja je určen právě pro old-time music a frailingový styl. Open-back banjo je výrazně tišší než banjo opatřené rezonátorem a Kapitán Kid mě navíc naučil fintu, jak open-back banjo ještě víc ztlumit. Stačí vycpat místo mezi blánou a prodlouženým krkem v korpusu tlustou vlněnou ponožkou. A nebyl by to Kid, kdyby nedodal, že čistou. Ponožku už mám, teď už jen to banjo. A duben je tak daleko...
Kde si uke-banjo opatřit
A nyní, když jsem vás lehce obecně seznámil s tím, co to je a jak hraje uke-banjo, nastal čas, abych napsal něco málo o svém nástroji. Tedy o svém budoucím nástroji. Moje uke-banjo se totiž právě v této chvíli vyrábí. Jestli si najivně myslíte, že vstoupíte do krámku s vývěskou Hudební nástroje, rozhlédnete se a vyberete si barytonové uke-banjo, které vám padne nejlépe do oka a do ruky, pak jste na omylu. Fatálním. Uke-banjo je sice stále populárnější díky líným kytaristům (jako jsem já), ovšem na sériovou výrobu zapomeňte. Musíte začít pátrat. A pídit se a hledat. Až zjistíte, že v České republice vám postaví barytonové uke-banjo pouze jeden jediný člověk: Rosťa Čapek a jeho Čapek Instruments. Ostatní výrobci, v jejichž nabídce je banjo tenorové, plectrum banjo, banjo bluegrassové i banjo mandolínové a snad i ten hybrid, banjo kytarové, tak ukulelové banjo nikdo z nich nedělá a všichni mě odkázali na Rosťu Čapka. A tak jsem je poslechl a na Rosťu Čapka se obrátil.
Zabralo mi to tři emaily a byla ruka v rukávu, respektive banjo ve výrobě. Krásné, barytonové uke-banjo open-back, které zrovna teď hladí ruce houslaře. Nebo banjaře? Stačilo se dohodnout na tom, co vlastně chci a kdy to chci a přesunout zálohu z jednoho účtu na druhý. Nástroj bude hotový někdy v průběhu dubna, což je akorát, protože druhý týden v květnu jedu s dvěma kytaristy na dovolenou. A tehdy se začne celými Krkonoši od rána do noci rozléhat šakalí zpěv: ...my banjo on my knee!
Blue Fool
Proč jsem se vlastně teď, po tolika letech, rozhodl přejít z kytary na uke-banjo? Žena by neřekla nic, jen by nevěřícně kroutila hlavou. Kamarádi by řekli, že proto, že jsem pako. No a já vím, že je to proto, že banjo je můj odvěký sen, který byl zasunut tak hluboko, že jsem o něm už ani nemluvil.
Ale není to jen v nástroji, i muzika má na mou transformaci rozhodující vliv. Třeba takový bluegrass mě u srdce příliš nedrží. Oproti tomu pořádný dixieland, to je jiná. Srdce mi poskočí a duše se směje a podupává do rytmu. A uke-banjo, to je nástroj pro dixieland jako stvořený. Rád bych, abyste ten pocit, kdy s vámi rytmus houpe naprosto živočišně, kdy si jednu písničku pouštíte stále dokola a nemáte dost, rád bych, abyste ho poznali i vy. Poslechněte si skladbu Blue Fool (mp3 – 4,43 MB), kterou jsem objevil čirou náhodou na webu One Man Banjo. To je přesně ono. Slyšíte to úžasné čtyřstrunné banjo?
Co to vlastně je, to uke-banjo
Podle skrovných informací na internetu je možné udělat si o uke-banjo celkem přesný obrázek. Uke-banjo je vlastně banjo ukulelové, někdy také nazývané banjolele nebo ukulele banjo. Vychází tedy z havajského ukulele, kde byl dřevěný korpus nahrazen kovovou plechovkou a kusem kůže.
Ukulele, a stejně tak i uke-banjo, má čtyři struny naladěné od nejtenčí H, Fis, D, A (nebo o tón níž: A, E, C, G). Prakticky to znamená, že pokud na kytaře zahrajete kupříkladu akord C, uke-banjo naladěné H, Fis, D, A bude při stejném hmatu znít jako F a nebo pokud bude naladěné A, E, C, G, tak stejný hmat bude znít jako G.
A teď pozor, přijde pointa. Existuje tak zvané barytonové uke-banjo, které se ladí E, H, G, D! To znamená úplně stejně jako kytara. Nemusíte myslet na to, že když kytarista vedle vás hraje C, tak vy musíte v hlavě transponovat akord o pět nebo sedm pražců výš, ale prostě a jednoduše zahrajete také C. Jednoduše geniální. Geniálně jednoduché.
Jak to všechno začalo
Kdysi dávno, v dobách, kdy se country music pouštěla ještě z gramofonu nebo kotoučového magnetofonu, ležela pod vánočním stromkem kytara pro mou sestru. A tak jsem začal hrát. Jen tak, podomácku. Nejprve dva akordy. Pak tři, deset, barré, následně doznala kytara změn, kdy jsem jí přidal sedmou strunu, několikrát přilepil ulomený krk a snižoval ořech. Bavilo mě to. Dokud jsem v hospodě U kuřete neviděl a neslyšel pětistrunné banjo na živo. Ten úžasný třaskavý kovový zvuk! Ten rytmus! Ta originalita! Vůně Ameriky! V ten den mi banjo učarovalo.
Starý a zaprášený bazar hudebních nástrojů jakoby vyslyšel mou touhu a naservíroval mi malinké banjo přímo na stříbrném podnosu. Vzpomínám si, že bylo černé a vínové a že mi nedalo moc práce umluvit mámu k poskytnutí finančního daru na jeho zakoupení. Nesl jsem pak banjo jako svátost ke Kuřeti, neboť zmiňovaný banjista byl současně mámin kamarád a slíbil, že si mě vezme do parády a že pokud budu chtít, tak mě na pětistrunné banjo naučí hrát. Chtěl jsem. Opravdu jsem chtěl. Ale nešlo to. Když jsem zblízka viděl, jak prsty levé i pravé ruky běhají po strunách, popadl mě spleen a ještě rád jsem se vrátil ke kytaře.
Po několika letech se mi dostalo do rukou kytarové banjo. Zaplesal jsem, protože jsem si naivně myslel, že zabiju dvě mouchy jednou ranou. Budu hrát na banjo a současně se nebudu muset učit nic nového. Ale ani tento pokus nevyšel. Kytarové banjo bylo veliké, těžké a nehezké, znělo tak nějak divně, ani jako banjo, ani jako kytara. Nepovedený kříženec. A navíc jsem neměl žádného kytaristu, se kterým bych hrál. Následoval další návrat ke kytaře, které jsem bez přestávky věrný doposud.
Kdyby ovšem neexistoval Kapitán Kid. Na jeho webu, kde jsem hledal nějaké texty jeho písniček, jsem zcela nečekaně našel školu hry na uke-banjo neboli banjolele. Boha Mária, co to je, banjolele? Začetl jsem se do textu a čím déle jsem četl, tím víc jsem se usmíval. To je ono! Uke-banjo! Nástroj, na který čekám celý život! Týž den jsem projel web, abych zjistil co nejvíc informací, ale zjistil jsem prd. Kde nic tu nic. A proto s nadšením sobě vlastním zakládám tento web, kde bych chtěl zaznamenávat všechny své zkušenosti s mým budoucím nástrojem, který se jmenuje tak zvláštně: uke-banjo.